11 C 255/2025-37 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 9. 2025 se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 15.350 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , byla prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz dne 12. 1. 2025 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 14.000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl předchůdcem žalobce opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru a ode dne 15. 5. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou celého dluhu ve výši 15.350 Kč skládajícího se z jistiny úvěru 14.000 Kč a smluvního úroku 1.350 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce k prověření úvěruschopnosti žalovaného uvedl, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, a že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalovaného. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 1. 2025 bylo zjištěno, že se předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , umožnil žalovanému čerpat spotřebitelský úvěr až do výše 14.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 80 % ročně. Převod finančních prostředků ve výši 14.000 Kč dne 12. 1. 2025 na účet žalovaného byl prokázán Výpisem z účtu u , právnická osoba, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobce. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025 s Podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce dne 19. 6. 2025 odeslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 15.659,26 Kč a nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů.5. Z žalobních tvrzení a ze smlouvy ze dne 12. 1. 2025 soud zjistil, že se v dané věci jedná o smluvní vztah podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění zákona č. 96/2022 Sb. kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Ze shora uvedených zjištění a samotného tvrzení žalobce vyplývá, že žalobce nedodržel povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobce neuvedl žádná rozhodná skutková tvrzení ani neoznačil důkazy o konkrétních zjištěních k příjmovým a výdajovým poměrům žalovaného, z nichž by mohl být učiněn závěr o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je přitom shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli (předchůdci žalobce) pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to neplatnosti absolutní, k níž soud přihlédne i bez návrhu (§ 87 odst. 1, věta druhá, zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaný od předchůdce žalobce obdržel částku 14.000 Kč, na kterou neuhradil ničeho, a je tak povinen vrátit žalobci 14.000 Kč (§ 87 odst. 1 věta třetí, zákona o spotřebitelském úvěru). V důsledku prodlení se splácením peněžitého dluhu je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tj. ve výši 12 % ročně z dlužné částky ode dne 27. 6. 2025 do zaplacení, neboť prodlení žalovaného mohlo nastat nejdříve uplynutím lhůty k plnění určené v předžalobní výzvě prokazatelně odeslané dne 19. 6. 2025. Ve zbytku soud žalobu zamítl.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu) podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve znění účinném od 1.1.2025, tedy 1.200 Kč, náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tedy 300 Kč, a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.500 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 82,42 %, tedy výše náhrady nákladů řízení žalobce činí částku 2.060,50 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).