4 C 160/2023-88 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal určení vlastnictví k pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, bydlení, zapsaného na listu vlastnictví , hodnota, pro obec , město, , kat. území , město, na Moravě (dále jen „předmětná nemovitost“).V žalobě zejména uvedl, že v roce 1978 koupil s dnes již nežijící manželkou dům, je tedy v současné domě zapsán jako výlučný vlastník nemovitosti – pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, – rodinný dům, vše zapsané na listu vlastnictví 891 pro obec , město, , kat. území , město, na Moravě. Od prodávajících převzali a od počátku rovněž užívali předmětný pozemek žalovaného (par. č. , hodnota, ), stejně jako to dělali prodávající. Předmětný pozemek sloužil jako obytná i produkční zahrada. Pod tímto pozemkem se nachází sklep, do kterého je zřízen vstup z jejich pozemku parc. č. , hodnota, . Na předmětném pozemku kdysi stál dům, který byl zbořen za druhé světové války, od té doby předmětný pozemek neměl majitele a byl užíván spolu se sousedním pozemkem ve vlastnictví žalobce. Žalobce tvrdil, že předmětný pozemek užíval od počátku v dobré víře, jeho držba nebyla nikdy nikým rušena a má za to, že předmětný pozemek vydržel.Z notářského zápisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce spolu se svou manželkou zakoupili nemovitost – parc. č. , hodnota, s domem č. p. , hodnota, v , město, . Tyto nemovitosti jsou v době rozhodování soudu dle výpisu z katastru nemovitostí (LV 891 pro obec , město, , kat. území , město, na Moravě) evidovány na žalobce.Z LV , hodnota, pro obec , město, , kat. území , město, na Moravě, soud zjistil, že předmětný pozemek parc. č. , hodnota, je v katastru nemovitostí evidován na , jméno FO, , , adresa, (, adresa, ), r. č. , RČ, .Z listin z knihovní vložky bylo zjištěno, že předmětná nemovitost byl přidělena „, jméno FO, , dělníku, , město, , adresa, “ ke dni , datum, za cenu Kčs 9.498, přičemž na nemovitost bylo vloženo zástavní právo pro pohledávku Okresní spořitelny a záložny , město, v částce Kčs 8.200. Příděl byl povolen usnesením ze dne , datum, . Dlužní úpis na zaplacení zbytku přídělové ceny byl sepsán , datum, . Toto bylo zaneseno do zápisu v knihovní vložce. Další zápis obsahuje údaj z , datum, , ve kterém je uvedeno, že podle smíru lidového soudu v , adresa, ze dne , datum, bylo poznamenáno povolení exekuční dražby pro pohledávku Státní spořitelny v Brně v částce 1.606 Kčs s příslušenstvím. Jiné údaje nebyly v knihovní vložce zaznamenány.Soud se nejprve zabýval pasivní legitimací žalovaného. Žalobce žalovaného označil v souladu se zápisem v katastru nemovitostí, což je veřejný seznam, údaje v něm obsažené podléhají principu tzv. materiální publicity. Soudu se však takto označeného žalovaného nepodařilo ztotožnit v žádné z dostupných evidencí. Ministerstvo vnitra k žádosti soudu sdělilo, že žalovaný zemřel , datum, , jeho poslední trvalý pobyt byl shodný se zápisem v katastru nemovitostí. Z rodného listu takto označeného žalovaného vyplynulo, že tento se narodil v Drnovicích 33, , adresa, .Z usnesení Okresního soudu v , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž bylo zastaveno řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , nar. , Datum narození žalovaného, , hodnota, , zemřelém , datum, , posledně bytem , adresa, , , adresa, , vyplývá, že tento nebyl evidován jako osoba s pobytem , město, .Soud má shodně se závěry notáře za to, že zápis v katastru nemovitostí je nesprávný, když zápis v katastru byl dle , právnická osoba, v , adresa, převzat zápisy z knihovních vložek, avšak v nich je pouze uvedeno, že příděl převzal „, Jméno žalovaného, , dělník“. Tuto osobu, příp. její nástupce se soudu nepodařilo nijak dohledat, proto byl žalovanému ustanoven opatrovník k ochraně jeho zájmů. Soud přitom nepřistoupil k rozšíření okruhu účastníků, neboť není známo, zda osoba , jméno FO, , dělníka, dosud žije či nikoli a tato skutečnost nemůže mít vliv na další závěry soudu ve věci samé.Úprava mimořádného vydržení vlastnického práva je zcela nově obsažena v § 1095 a § 3066 OZ. Podle § 1095 OZ, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 OZ do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.Podle § 3067 OZ, je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050 odst. 2 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 1050 odst. 2 OZ, nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.Na základě všech výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět. Žalobce prokázal, že spolu se svou manželkou koupili dům, přičemž měli za to, že předmětná nemovitost – sousední pozemek, k tomuto domu patří. Žalobce a jeho rodina, stejně jako předchůdci žalobce předmětný pozemek od zakoupení svého domu užívali jako zahradu, pod předmětným pozemkem se nachází sklep žalobce. Žalovaný předmětnou nemovitost nabyl na základě přídělové listiny, ale v řízení vyšlo najevo, že k nemovitosti se nejméně od roku 1978 nijak nehlásil, nadto z knihovní vložky vyplynulo, že zjevně ani neuhradil svůj závazek na zaplacení zbývající ceny přídělu a mělo dojít k exekuci. Další záznamy však nejsou v knihovní vložce evidovány.Soud má tedy za prokázané, že na straně žalobce došlo k mimořádnému vydržení nemovitosti, a to k datu , datum, , když na straně žalobce nebyl prokázán nepoctivý úmysl.Co se týče náhrady nákladů řízení, tak s ohledem na předmět řízení a skutečnost, že práva žalovaného byla chráněna ustanoveným opatrovníkem, soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.