8 C 157/2025-59 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne 21.5.2025, ve spojení s podáním ze dne 9.8.2025, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 20.206,08 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřel se žalovaným dne 25.7.2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit částku 10.393 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.971 Kč s úrokovou sazbou 12,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky 1.500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.998 Kč. Celkovou částku (zápůjčku, poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 52 týdenních splátkách po 393 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 12.10.2023 s tím, že na celkovou pohledávku uhradil částku 4.100 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, která je vyčíslena za období do 29.3.2025 částkou 5.000 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025 uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovaným na společnost , Jméno žalobce, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 8.520,15 Kč, poplatku 6.685,93 Kč, smluvní pokuty 5.000 Kč, kapitalizovaného úroku 814,60 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 567,30 Kč a dále úroku a úroku z prodlení za dobu od 28.1.2025 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění.2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil.3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne 25.7.2023, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční hotovost formou peněžité zápůjčky ve výši 10.000 Kč. Žalovaný měl za poskytnutou zápůjčku zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 4.971 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru 1.500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1.998 Kč a doplňkové pojištění 1.924 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Celkovou částku (půjčka, úrok, poplatky, pojištění) ve výši 20.393 Kč měl žalovaný zaplatit v 52 týdenních splátkách po 393 Kč. Účastníci se dohodli, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky je žalovaný povinen zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25.72023 bylo zjištěno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 31.633 Kč a své měsíční výdaje odhaduje na částku 10.000 Kč. Z Tabulky umoření ke smlouvě číslo , hodnota, bylo zjištěno, že za dobu od 25.7.2023 do 12.10.2023 žalovaný uhradil 4.100 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2025, bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy číslo , hodnota, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Výzvou k plnění ze dne 16.4.2025 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 22.064,76 Kč.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určují, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 10.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, předchůdci žalobce zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaný řádně neučinil, a v důsledku porušení smluvních povinností vznikl žalovanému dluh i na sjednané smluvní pokutě (§ 2048 o. z.). Jelikož i postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu jako důvodnou v části neuhrazené jistiny 8.520,15 Kč, úroku 1.189,93 Kč a smluvní pokuty 5.000 Kč, tj. v rozsahu dlužné částky 14.710,08 Kč, a dále kapitalizovaného úroku 814,60 Kč a 12,75 % úroku z dlužné jistiny od 28.1.2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 567,30 Kč a 12,75 % úroku z prodlení z dlužné částky 8.520,15 Kč od 28.1.2025 do zaplacení, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky žalobci.10. Co se týče nároku žalobce na zaplacení úplaty (poplatků) ve výši 5.496 Kč, pak tyto soud výrokem II. zamítl, neboť jej považuje za sjednané v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 239 o. z. za poskytnutí zápůjčky lze sjednat úroky, jinou úplatu sjednat nelze. S odkazem na rozhodnutí Krajského soud v Brně (sp. zn. 14 Co 3/2012) a rozhodnutí Krajského soud v Praze v rozhodnutí (sp. zn. 28 Co 33/2003) dle kterých úplatu za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Předchůdce žalobce v postavení věřitele v době poskytnutí peněžních prostředků žalovanému nebyl bankou ve smyslu uvedeného zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto úplat (poplatků) nemohl vyhovět.11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.500 Kč ve výši 315 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.011 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.826 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 45,62 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.), činí částku 1.289,22 Kč.