8 C 346/2025-43 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2.9.2025 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 18.060 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne 30.12.2023 uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě které poskytl žalovanému peněžití prostředky ve výši 10.000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal žalobci uhradit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky ve výši 40 % p.m. Protože byl žalovaný v prodlení se splácením úvěru, žalobce úvěr ke dni 3.5.2024 zesplatnil. Dlužná částka 14.000 Kč sestává z nesplacené části jistiny 10.000 Kč a smluvního úroku 4.000 Kč. Dále žalobci vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, kterou žalobce vyčíslil za období od 4.5.2024 do 14.6.2025 na částku 4.060 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění výzvou odeslanou dne 14.6.2025.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30.12.2023 (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 20.000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně s tím, že se jedná o revolvingový úvěr a limit úvěru bude žalovanému poskytnut dne 30.12.2023. Žalovaný se zavázal splácet úroky měsíčními splátkami za období předcházejícího dne splatnosti a jistinu úvěru splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. V článku IV. Smlouvy účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného se splácením povinnost žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. V článku VI. Smlouvy účastníci sjednali oprávnění žalobce požadovat po žalovaném okamžité splacení celého dluhu v případě prodlení žalovaného po dobu dvou kalendářních měsíců nebo déle. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 30.12.2023 má soud za prokázané, že žalobce zaslal na účet žalovaného částku 10.000 Kč. Ze Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 30.4.2024 bylo zjištěno, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pohledávky ve výši 29.888 Kč. Z Výzvy k úhradě ze dne 14.6.2025 bylo zjištěno, že žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 35.334,87 Kč.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2048 věta prvá o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému až do výše 20.000 Kč, přičemž žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky žalobci zaplatit společně se sjednaným úrokem (§ 2395 o. z.), což žalovaný řádně neučinil. V důsledku porušení smluvních povinností vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci i sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Soud shledal žalobu jako důvodnou, proto jí v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 14.000 Kč jakožto nesplacenou jistinu úvěru s kapitalizovaným úrokem, částku 4.080 Kč představující sjednanou smluvní pokutu, a dále úrok z prodlení z dlužné částky 14.000 Kč (§ 1970 o. z.) ve výši 14,75 % ročně, což odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. ode dne 4.5.2024.Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.500 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).