33 C 32/2019-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se domáhal žalobou na žalované zaplacení 13 980 Kč s tím, že s ní uzavřel dne 10. 6. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě jí dodával do sjednaného odběrného místa elektřinu v období od 3. 5. 2017 do 2. 5. 2018 a vyúčtoval jí za to fakturou z 9. 5. 2018 částku 13 980 Kč, splatnou dne 23. 5. 2018. Žalovaná mu však tuto pohledávku neuhradila. Dále jí vyúčtoval za dodanou elektřinu za období od 3. 5. 2018 do 13. 6. 2018 částku 1 176 Kč fakturou ze dne 14. 6. 2018, splatnou dne 28. 6. 2018. Žalovaná mu tuto částku zaplatila až 17. 10. 2018, dostala se do prodlení a žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení za dobu od 29. 6. 2018 do 17. 10. 2018 ve výši 30 Kč a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, žádnou obranu proti žalobě nevznesla. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., když ji mohl rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a ten s takovým postupem souhlasil. Žalovaná nijak nereagovala na výzvu soudu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli byla zároveň poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že k tomuto postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. V provedeném řízení bylo zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] že jí účastníci uzavřeli 10. 6. 2016 a žalobce se v ní zavázal dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu 12 měsíců od zahájení dodávky s možností jejího automatického prodloužení o jeden rok, a to i opakovaně. Z řádné faktury za elektřinu z 9. 5. 2018, [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované za dodanou elektřinu do sjednaného odběrného místa v množství 35,565 MWh doplatek ve výši 13 980 Kč se splatností 23. 5. 2018, a to za období od 3. 5. 2017 do 2. 5. 2018. Z mimořádné faktury za elektřinu [číslo] ze 14. 6. 2018 pak bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované za dodanou a spotřebovanou elektřinu v množství 2,881 MWh za období od 3. 5. 2018 do 13. 6. 2018 doplatek ve výši 1 176 Kč se splatností 28. 6. 2018. Z předžalobní výzvy k úhradě závazků bylo zjištěno, že žalobce upomínal žalovanou před podáním žaloby dopisem z 18. 10. 2018 o úhradu fakturovaných částek v celkové výši 15 156 Kč a úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 1 200 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, ale bezvýsledně. 5. Z vyhlášky Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] z 20. 2. 2019 bylo zjištěno, že tohoto dne bylo zahájeno insolvenční řízení v insolvenční věci dlužnice [celé jméno žalované] a vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku téhož dne 13:05 hodin. 6. Na základě shora uvedených zjištění soud dovodil, že účastníci uzavřeli dne 10. 6. 2016 smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, v níž se žalovaná zavázala zaplatit dodavateli za dodanou a spotřebovanou elektřinu a související služby sjednanou cenu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná žalobci nezaplatila za dodanou elektřinu za období od 3. 5. 2017 do 2. 5. 2018 částku 13 980 Kč a za dodanou elektřinu v období od 3. 5. 2018 do 13. 6. 2018 zaplatila částku 1 176 Kč po splatnosti, až 17. 10. 2018. Dostala se tedy do prodlení dnem 29. 6. 2018. Nárok žalobce na zaplacení žalované částky včetně úroku z prodlení, je tedy po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce na náklady spojené s uplatněním pohledávky pak vyplývá z § 513 občanského zákoníku ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jde o vzájemný závazek podnikatelů. Podle rozsudku Soudního dvora ze 13. 9. 2018 ve věci C [číslo] odst. 30, má být článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady [číslo] ze dne 16. 2. 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, vykládán tak, že přizná věřiteli požadujícímu náhradu nákladů na upomínky zaslané dlužníkovi v důsledku dlužníkova prodlení s platbou kromě pevné částky ve výši 40 € i nárok na přiměřenou náhradu ve smyslu odst. 3 téhož článku za část těchto nákladů přesahující tuto pevnou částku. V dané věci náklad na činnost advokáta spojenou s vymáháním, to je za předžalobní výzvu činí 300 Kč na odměně dle § 14b odst. 1 o.s.ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v platném znění a jeden režijní paušál ve výši 100 dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., spolu s 21 % DPH celkem 484 Kč, Tato částka nepřesahuje 1 200 Kč a pak je možno úspěšnému žalobci přiznat kromě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč i odměnu za jeho právní zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepis a podání žaloby) po 300 Kč za 1 úkon dle § 14b odst. 1 a. t. a 2 režijní paušály na náhradě hotových výdajů po 100 Kč, to je 200 Kč s připočtením 21 % DPH činících 168 Kč jde o částku 968 Kč. K tomu je potřeba připočítat 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a celkové náklady představují částku 1 768 Kč. V daném případě jde o tzv. formulářovou žalobu, neboť splňuje podmínky dané ust. § 14b odst. 1 písm. a), b) a c), advokátního tarifu, což soud zjistil z obdobných žalob téhož žalobce podaných u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 C 66/2019, 35 C 65/2019 a 12 C 39/2019. 7. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádné podmínky pro její prodloužení.