15 C 192/2020-52 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se návrhem došlým soudu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 53 570, 74 s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž nedílnou součástí účastníci učinili obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalované vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalované v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 53 570,74 Kč, kterou žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaná na tuto pohledávku ničeho neuhradila. Vzhledem k prodlení žalované uplatňuje žalobkyně také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny po splatnosti. Jelikož se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, má žalobkyně dále právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky minimálně ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor, ve kterém uvedla, že dům na adrese [obec] prodali novým majitelům kupní smlouvou ze dne [datum]. Právní účinky zápisu k okamžiku [datum]. Zároveň provedli předávací protokol dne [datum] s novými majiteli, kde jsou uvedeny konečné stavy elektroměru a vodoměru. Přesto e-on provedl vyúčtování stavu pro žalovanou i za období po předání stavů elektroměru. 3. Žalobkyně se k podanému odporu vyjádřila tak, že žalovaná měla se žalobkyní uzavřenou platnou smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa, na základě které se žalovaná zavázala zaplatit za dodávku elektřiny dodávanou žalobkyní do odběrného místa, přičemž není relevantní, zda žalovaná odběrné místo v době odběru fakticky užívala nebo vlastnila či nikoli, neboť dodávky elektřiny nebyly nikterak vázány na její osobu. V případě, že žalovaná odběrné místo přestala užívat, tak bylo na žalované, aby zaslala žalobkyni výpověď smlouvy, případně žádost o změnu zákazníka. Žalobkyně však žádnou takovou aktivitu ze strany žalované ani třetí osoby neeviduje. Smlouva tak byla ukončena k datu [datum], a to ze strany žalobkyně z důvodu neplacení. Z tohoto důvodu žalobkyně ani nemohla vyhovět reklamaci žalované. 4. Žalovaná byla předvolána k prvnímu jednání na [datum], když jednatel pan [jméno] [příjmení] požádal přesunutí jednání na vzdálenější termín, neboť se nachází mimo Evropu a není možné se vrátit do České republiky. Tato omluva byla podána dne [datum] v [údaj o čase] hodin. 5. Žalovaná se k nařízenému jednání na [datum] nedostavila, ani se neomluvila. Soud proto konal jednání v nepřítomnosti žalované. 6. [příjmení] tvrzení žalobkyně jsou prokázána mimořádnou fakturou za elektřinu [číslo] vystavenou dne [datum], datum splatnosti [datum], vyúčtování bylo provedeno za období od [datum] do [datum] a doplatek činí 53 570,74 Kč, dále smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí ze dne [datum], předžalobní výzvou k úhradě závazku ze dne [datum] včetně výpisu z podacího lístku, z obchodních podmínek dodávky elektřiny pro odběrná místa. 7. Po právní stránce uzavřeli účastníci smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona. Soud rovněž věc hodnotí podle § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje za ujednanou výši takto stanovená. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení, když jeho výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovaná je v prodlení se zaplacením pohledávky den po splatnosti faktury, tj. ode dne [datum]. Zákonný úrok z prodlení v té době činil 10 % ročně. 8. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na náklady za uplatnění pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 3 v částce 1 200 Kč, neboť se jedná o vztah mezi podnikateli. 9. Soud shledal žalobu za zcela důvodnou, neboť žalovaná neprokázala a v tomto smyslu neunesla důkazní břemeno, že smlouvu řádně vypověděla, případně zaslala žádost o změnu zákazníka. Naopak z vyjádření k reklamaci vyplývá, že reklamace žalované byla zamítnuta, distributor dne [datum] na odběrném místě na adrese [adresa] [číslo] se stavem [číslo]. V případě, že žalovaná odběrné místo přestala užívat, bylo na žalované, aby žalobkyni zaslala výpověď smlouvy, případně žádost o změnu zákazníka. Žalobkyně, jak výpověď, tak případně žádost o změnu zákazníka, nemá. Tyto skutečnosti vyplývají i z emailové korespondence, když ze zápisu o předání rodinného domu k užívání ze dne [datum] nevyplývá, že by noví vlastníci požádali o změnu odběratele elektřiny. V tomto ohledu žalovaná neunesla důkazní břemeno a břemenné tvrzení, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů vůči neúspěšné žalované. Náklady žalobkyně představuje soudní poplatek ve výši 2 144 Kč, odměna advokáta stanovená dle advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby, a to: převzetí, kvalifikovaná předžalobní výzva, podání (sepis) žaloby, vyjádření ze dne [datum] k odporu žalované a účast u dvou jednání, a to dne [datum] a dne [datum], když 1 úkon je po 3 260 Kč, celkem tedy 19 560 Kč, dále má žalobkyně nárok na náhradu hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč, což činí 1 800 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 4 485,60 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 27 989,60 Kč.