12 C 150/2020-88 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] (ve znění upřesnění žalobního petitu na č.l. 79) domáhala na žalované postupem podle části páté o.s.ř. nahrazení rozhodnutí správního orgánu – [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] rozsudkem, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 154 801,03 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že byla dotčena na svých právech rozhodnutím správního orgánu,,,kterým byla její práva zamítnuta“, když je přesvědčena, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s platnými právními předpisy. Žalobkyni bylo prostřednictvím jejího právního zástupce doručeno dne [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] (dále jen napadené rozhodnutí), kterým byl zamítnut rozklad žalobkyně (ve správním řízení,,navrhovatele“) proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] ([anonymizována dvě slova] [číslo]) a prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno. Současně na základě výroku II. byla žalobkyně povinna uhradit žalované (ve správním řízení,,odpůrce“) náhradu nákladů řízení. Žalobkyně je s ohledem na prvoinstanční rozhodnutí i rozhodnutí o rozkladu přesvědčena, že napadené rozhodnutí je nezákonné a to z důvodu porušení zákonných předpisů v průběhu řízení. Dle žalobkyně je podstatou sporu mezi žalobkyní a žalovanou, který byl řešen v rámci správního řízení, posouzení otázky, na jakou částku má žalobkyně nárok z titulu výroby elektrické energie ze slunečního záření v rozhodném období (v daném případě za [anonymizováno] [rok]). Žalobkyně dále v podrobnostech poukázala na skutečnosti, které tvrdila v návrhu na zahájení sporného řízení, popřípadě v rozkladu navrhovatelky proti prvoinstančnímu rozhodnutí ve správním řízení. Žalobkyně zdůraznila, že žalované byla právním předchůdcem žalobkyně skutečně dodána vyrobená elektrická energie, kterou žalovaná následně na trhu zobchodovala. Žalobkyně namítla, že žalovaná sice opakovaně odmítla uplatňované nároky žalobkyně, ale současně uhradila cenu silové elektřiny odebrané v období od [datum] do dne [datum], a to na účet [anonymizována dvě slova] v [obec]. Dle žalobkyně tak úhradou části nároku žalobkyně žalovaná uznala nárok co do důvodu a výše bez ohledu na to, na čí účet byla úhrada provedena. Dle žalobkyně pak nebyla správně vyřešena otázka, zda byly splněny podmínky pro úhradu sjednané ceny dle Smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s podporou formou výkupních cen s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy č. [rok] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] a žalovanou. Žalobkyně je přesvědčena, že navrhovatel ve správním řízení byl v předmětné době držitelem licence k výrobě elektřiny dle platných právních předpisů, přičemž samotná licence nebyla zrušena v rámci samostatného soudního řízení. Bylo zrušeno jen„ formální“ rozhodnutí o udělení licence, které již nezakládalo žádná materiální práva a povinnosti, takže samotné zrušení tohoto rozhodnutí nemělo žádné právní účinky. Dle žalobkyně ke zrušení rozhodnutí o udělení licence rozsudkem Krajského soudu v [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], došlo navíc s účinky do budoucna („ ex nunc“), což výslovně stanovil ve svém usnesení i Ústavní soud ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1210/16. Správní orgány (ERÚ a [jméno] [příjmení]) však zcela nesprávně přisoudily účinky zrušujícímu rozsudku Krajského soudu v [obec] od počátku („ ex tunc“), tj. jako by právní předchůdkyně žalobkyně nikdy licencí k výrobě elektřiny ze slunečního záření nedisponovala. Současně byla žalobkyně (respektive její právní předchůdkyně) v dobré víře v udělenou licenci, jelikož ke stanovenému datu [datum] (dokonce již k datu vydání licence) byla předmětná elektrárna dokončená a příslušná revizní zpráva osvědčující stav elektrárny byla v pořádku, neboť elektrárna byla schopna řádně dodávat elektrickou energii, tj. byla dostavěná, prozkoumaná technikem, a také byla zkontrolována a schválena jednou ze [právnická osoba] ([anonymizováno] [právnická osoba]). Dle žalobkyně jednáním revizního technika [příjmení] a právního předchůdce žalobkyně došlo ke konvalidaci dokladů předložených [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ještě před vydáním jeho rozhodnutí, když tento ve dnech [anonymizováno] - [datum] navštívil elektrárnu, což mu umožnilo provést veškerou činnost, kterou je třeba podle judikatury provést k vydání revizní zprávy, a teprve poté – až dne [datum] - byla revizní zpráva předložena ERÚ (do licenčního řízení), tzn. v ten okamžik nebyla objektivně v rozporu s realitou – nepravdivá; v údajích podstatných pro rozhodnutí revizní zpráva věcně odpovídala činnosti revizního technika. Nelze přehlédnout, že předmětná výrobna elektřiny byla v rozhodné době řádně dokončena, provozuschopná a bezpečná, neboť také žalovaná dne [datum] (ještě před vydáním licence ze strany ERU) předmětnou výrobnu – provozovnu [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] schválila. Elektrárna byla funkční a dodávala energii do sítě. Správní orgán tedy v době vydání rozhodnutí nepostupoval v souladu se zákonem, když nepřiznal žalobkyni nárok na výkupní cenu [rok], ale ani se nerozhodl posoudit nárok žalobkyně podle jiného cenového předpisu a přiznat výkupní cenu [rok], u které není pochyb o tom, že žalobkyně podmínky splnila. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobkyni tvrzený nárok na úhradu podpory ve formě výkupních cen za dodávku elektřiny za rozhodné období ve výši stanovené pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu v roce [rok] nikdy nevznikl a tedy ani neexistuje. Žalovaná má za to, že napadené rozhodnutí Rady ERÚ (jakož i napadené rozhodnutí ERÚ) je věcně správné, v rámci řízení před ERÚ nedošlo k jakémukoliv porušení procesních práv účastníků řízení a tudíž neexistují důvody pro nahrazení napadeného rozhodnutí rozsudkem soudu. Žalovaná v podrobnostech poukázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, vyzdvihla, že právnímu předchůdci žalobkyně nemohla svědčit dobrá víra ve správnost a zákonnost rozhodnutí o udělení licence. Žadatel si musel být vědom toho, že revize nemohla proběhnout tak, jak je popsáno v revizních zprávách, které sám předložil ERÚ jako nezbytnou součást žádosti o udělení licence. Žalovaná odkázala též na výsledky [anonymizováno 6 slov] vztahující se k předmětnému sporu. Dle žalované pak závěry v napadeném rozhodnutí správního orgánu nemohou být zpochybněny ani námitkou žalobkyně ohledně údajné konvalidace revizní zprávy, a to opět s odkazem na závěry, k nimž dospěly orgány rozhodující jak v [anonymizováno], tak správním řízení, popřípadě soudy. Žalovaná zmiňuje též personální propojení žalobkyně a jejího právního předchůdce. Žalovaná současně odmítá tvrzení žalobkyně o uznání nároku žalované co do důvodu a výše, když připomněla, že v souvislosti s oznámením [anonymizována tři slova] [územní celek] o zřízení zástavního práva k pohledávkám žalobkyně na úhradu ceny silové elektřiny přistoupila žalovaná v [anonymizováno] [rok] k úhradě plnění za dodávku elektřiny z [anonymizováno] [obec] skutečně odebrané žalovanou v období od [datum] do [datum] a to ve výši ceny obvyklé. Dle žalované z okolností případu nelze usuzovat, že by žalovaná jakkoliv uznala žalobkyní tvrzený nárok, když v této souvislosti žalovaná odkázala na dopis ze dne [datum], který doručila žalobkyni, z jehož obsahu se podává, že úhrada částek [anonymizováno] úřadu v [obec] není uznáním jakéhokoliv nároku žalobkyně, z jakéhokoliv důvodu. Žalovaná odmítla i tvrzení žalobkyně, že se smluvně zavázala hradit žalobkyni žalobou uplatněný nárok. Žalovaná dospěla k závěru o účincích zrušení rozhodnutí o licenci (,,ex tunc“) s tím, že tvrzený nárok žalobkyni nikdy nevznikl. Dále žalovaná zdůrazňovala, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že ke dni [datum] byla elektrárna schopna řádně dodávat elektrickou energii, tj. byla dostavěná, prozkoumaná technikem a byly tedy splněny podmínky uvedení do provozu. Pro účely přiznání nároku na podporu je nutno rozlišovat mezi 1. vznikem veřejnoprávního oprávnění k výrobě elektřiny ve smyslu § 4 (1) EnergZ, které žalobkyně získala v roce 2015 na základě licence [anonymizováno] (rozhodnutí ERÚ [číslo]) a 2. vznikem nároku na podporu dle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, jehož podmínkou je mj. i účinná licence na výrobu elektřiny, a to v době rozhodné pro posouzení, zda byla výrobna [obec] [anonymizováno] uvedena do provozu do konce roku [rok]. Skutečnost, že nyní žalobkyně disponuje účinnou licencí [anonymizováno], ji sice opravňuje k výrobě elektřiny, ale to neznamená, že má nárok na podporu. Tato otázka je výlučně odvislá od hodnocení, zda [anonymizována dvě slova] jako právní předchůdkyně žalobkyně, která na ni převedla výrobnu