15 C 269/2021-52 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 910,33 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] způsobil žalovaný vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelý dne [datum], škodu ve výši 94 140 Kč na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Žalovaný způsobil škodu tím, že zezadu najel do vozidla poškozeného. [celé jméno žalovaného] měl podle zákona č. 168/1996 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů dle zákona č. 168/1999 Sb., § 3 odst. 2 povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Ovšem [celé jméno žalovaného], zemřelý [datum] neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V daném případě tedy odpovídá za škodu žalovaný [celé jméno žalovaného] jako řidič vozidla na základě ust. § 2910 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Poškozený [jméno] [příjmení] uplatnil škodu ze svého soukromého škodového pojištění věci (tzv. havarijního pojištění) sjednaného s [právnická osoba] [příjmení] pojišťovna uhradila poškozenému pojistné plnění ve výši 17 731 Kč a v souladu s ust. § [číslo] přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na [příjmení] pojišťovnu, která jej následně uplatnila u kanceláře. Kancelář škodní událost prošetřila a [příjmení] pojišťovně vyplatila náhradu plnění poskytnutého poškozenému ve výši 17 731 Kč. Na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká kanceláři výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním toho práva, nejvýše však 300 000 Kč. Kancelář v souvislosti s dopravní nehodou vyplatila částku 17 731 Kč, z čehož jedna třetina činí 5 910,33 Kč. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis, jde o speciální postižní právo kanceláře dané přímo ze zákona. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi kanceláří a žalobkyní došlo k převodu výše uvedené pohledávky kanceláře vůči žalovanému na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. 2. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, soud proto konal jednání v nepřítomnosti žalovaného. 3. Skutková tvrzení žalobkyně uvedená v odůvodnění rozsudku v odstavci jedna jsou prokázána listinnými důkazy předložené žalobkyní, a to záznamem o dopravní nehodě ze dne [datum], fotografiemi o poškození vozidla, zápisem o poškození vozidla, daňovým dokladem o zaplacení částky k úhradě 17 730,83 Kč, likvidační zprávou, údaji o pojištění vozidla, výpočtem plnění při parciální škodě, informací o výplatě pojistného plnění, uplatněním práva na náhradu škody ze dne [datum], uplatněním práva na náhradu plnění ze dne [datum], vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum], dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], včetně výpisů ze sledování zásilek. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nenabídl skutková tvrzení ani důkazy, o byť jen o částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybnil listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 5. Nárok žalobkyně vyplývá z ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pohledávku řádně a včas, dostal se do prodlení, je povinen uhradit úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku za užití nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Její náklady představuje soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta stanovená dle advokátního tarifu, 1 úkon právní služby činí 1 500 Kč, byly učiněny 3 úkony právní služby (převzetí, podání žaloby, předžalobní upomínka), což činí 4 500 Kč, dále 3 režijní paušály po 300 Kč, což je 900 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 1 134 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 7 534 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jak navrhovala žalobkyně, postupoval soud dle bodu 2 položky 2 sazebníku poplatků (přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění) a doměřil žalobkyni poplatek do výše položky 1 bodu 1 písm. a), tj. částku 600 Kč.