21 C 11/2021-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, představující příspěvek za nepojištěné vozidlo a poplatek za mimosoudní uplatňování dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši [částka], a to u vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem byl žalovaný. U tohoto vozidla nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v období od [datum] do [datum], příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb. tak činí [částka] (á 47 Kč/den). Žalobce dále žádal přiznání úroků z prodlení a zaplacení náhrady nákladů řízení. Výzvu k úhradě žalobce žalovanému zaslal [datum]. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo zcela vyhověno žalobě. Ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením z [datum] zrušen. V tomtéž usnesení soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Tento postup je v souladu s konstantní soudní judikaturou. Žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. souhlasil. 3. Na základě žalobcem předložených důkazů (zejm. výzvy k úhradě a upomínek) bylo zjištěno, že ve výše uvedeném období bylo uvedené vozidlo provozováno, aniž by k němu, bylo sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. Vlastníkem i provozovatelem vozidla byl žalovaný, který v řízení nijak neprokázal ani netvrdil, že by vozidlo pojištěno bylo. 4. Nárok žalobce vyplývá z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud žalobě vyhověl. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s § 14b advokátního tarifu za 2,5 úkonu právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) tj. [částka], dále paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], 21% DPH z obou uvedených položek ([částka]) a zaplaceného soudního poplatku ([částka]). Celkem tedy bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právní zástupkyně žalobce.