21 C 19/2021-32 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky [částka], a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] kterou účastníci uzavřeli dne [datum]. Žalobce na základě této smlouvy dodával žalovanému elektřinu, kterou mu následně vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou [datum] v částce [částka], fakturou [číslo] splatnou [datum] v částce [anonymizována dvě slova], na níž žalobce neuhradil částku [anonymizována dvě slova] a fakturou [číslo] splatnou [datum] v částce [částka]. Žalobce současně žádal přiznání smluvního úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka]. 2. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, jímž bylo zcela vyhověno žalobě. Ten se však nepodařilo řádně doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud ve věci rozhodl na základě předložených důkazů bez nařízení jednání, a to v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť účastníci s tímto postupem souhlasili. 3. Soud ve věci provedl důkaz smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny výše uvedeného čísla, kterou účastníci uzavřeli pro odběrné místo [část obce], [obec]. Dále soud provedl důkaz výše uvedenými fakturami včetně příloh, z nichž vzal soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobci po odečtení zaplacených záloh a zaplacených částek za odběr elektrické energie žalovanou částku. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nad rámec výše uvedeného cokoli uhradil, popř. jinak zpochybnil oprávněnost žalovaného nároku. 4. Po právní stránce strany uzavřely smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle tohoto ustanovení se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 5. Za tohoto stavu soud žalobě jako důvodné vyhověl, uložil žalovanému povinnost žalovanou částku uhradit, a to spolu se smlouvou ujednaným úrokem z prodlení ve výši 0 05% denně. Současně žalobci náleží náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka]. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění) tj. [částka], dále paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 advokátního tarifu ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka], 21% DPH z obou uvedených položek ([částka]) a zaplaceného soudního poplatku ([částka]). Celkem tedy bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právního zástupce žalobce.