21 C 20/2021-34 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Návrhem doručeným soudu [datum] se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to na základě kupní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli na základě objednávky učiněné prostřednictvím telefonického hovoru. Tato byla následně [datum] potvrzena e-mailem. Žalobce na jejím základě zaslal žalobci prostřednictvím přepravce celkem 6 ks tonerů a tyto mu následně vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] ve výši žalované částky splatné sedmý den po vystavení faktury. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes upomínky. Žalobce současně žádá o přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka]. 2. Žalovaný nárok neuznal, neboť zboží od přepravce nepřevzal, telefonicky objednané zboží mohl do 14 dnů vrátit. Dále uvedl, že je osobou samostatně výdělečně činnou, ale objednávka nijak nesouvisela s jeho podnikáním. Vrácením zboží žalobci nevznikla škoda, neboť jej mohl prodat jinému zájemci. 3. Po skutkové stránce mezi stranami nebylo sporu o tom, že objednávka prostřednictvím telefonního hovoru byla žalovaným učiněna, stejně jako její rozsah (celkem 6 ks tonerů) a jejich cena. Provedeným dokazováním (zejm. se souhlasem stran provedeným poslechem záznamů telefonických hovorů) bylo dále prokázáno, že žalobce prostřednictvím své pracovnice oslovil žalovaného s nabídkou tonerů pro podnikatele a tuto podmínku ([příjmení]) řešil ihned na počátku hovoru. Následně byly žalovanému nabídnuty tonery a žalovaný na výslovný dotaz na rozsah objednávky (dle nabízející osoby poměrně velký) uvedl, že tiskne hodně nabídek. Je tedy nepochybné, že žalovaný smlouvu uzavíral jako podnikatel, zcela konkrétní nabídku potvrdil při druhém navazujícím hovoru. Mezi stranami následně opět nebylo sporu o tom, že žalovanému bylo objednané zboží zasláno prostřednictvím přepravní služby, od níž jej ale žalovaný nepřevzal. Až v e-mailu z [datum] žalovaný na základě upomínek o zaplacení uvedl, že zboží se ve 14 denní lhůtě muselo vrátit žalobci. V na to navazujícím třetím telefonickém hovoru žalobce žalovanému vysvětloval, že smlouva s ním nebyla uzavřena jako se spotřebitelem, a proto já povinnost kupní cenu uhradit. Žalovaný v řízení k výzvě soudu netvrdil ani neprokázal, že by v jím zmiňované čtrnáctidenní lhůtě učinil nějaká právní jednání vůči žalobci ohledně uzavřené kupní smlouvy. 4. V řízení tak bylo prokázáno, že mezi stranami jako podnikateli byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“), žalobce své povinnosti jako prodávající splnil, neboť zboží v souladu s § 2090 odst. 1 o.z. odevzdal dopravci k přepravě pro kupujícího. Žalovaný jako kupující porušil svou povinnost uhradit sjednanou kupní cenu. 5. Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. Žalobci dále náleží částka [částka] na nákladech spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a zákonný úrok z prodlení, jak vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle § 6 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve spojení s § 14b advokátního tarifu (žalobce podává u zdejšího soudu mnoho návrhů formulářového charakteru v obdobných věcech) za 3+1 úkon právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění a účast u jednání), tj. [částka], dále paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] a 1 úkon po [částka], dále [částka] jako náhrada za zameškaný čas v rozsahu 8 započatých půlhodin na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada cestovného automobile [anonymizována dvě slova] [registrační značka] při průměrné spotřebě nafty 4,4 l [číslo] km a ujeté vzdálenosti 290 km ve výši [částka], 21% DPH z výše uvedených položek ([částka]) a zaplaceného soudního poplatku ([částka]). Celkem tedy bylo žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. byla určena lhůta k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů tohoto řízení k rukám právní zástupkyně žalobce. 7. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř.