26 C 40/2020-157 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se návrhem podaným u nadepsaného soudu domáhala, aby soud rozhodl o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že manželství žalobkyně a žalovaného, které bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2019, č.j. 16 C 343/2019-12, který nabyl právní moci dne [datum]. Přestože žalobkyně měla zájem na vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo ke dni [datum], dohodou, účastníci řízení k uzavření dohody nedospěli. Předmětem vypořádání žalobkyně v žalobním návrhu učinila nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí a dále movité věci – [značka automobilu] [anonymizováno], [značka automobilu], strunová sekačka, traktor s vlekem a složené dřevo na zahradě v objemu dle znaleckého posudku. Žalobkyní navrhovaným způsobem vypořádání bylo, aby nemovité věci i uvedené movité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného s tím, že žalobkyni bude vyplacen vypořádací podíl z hodnoty určené znaleckými posudky, nebo alternativně, aby soud nařídil prodej nemovitostí i movitých věcí a rozdělení výtěžku z prodeje bylo provedeno mezi účastníky rovným dílem, pokud by žalovaný neměl finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k podanému návrhu ze dne [datum] uvedl, že s návrhem v celém jeho rozsahu nesouhlasí, neboť nemovitý majetek by každý z nich měl vlastnit ideální jednou polovinou, když dům budovali se žalobkyní v minulosti společně. Žalovaný současně uvedl, že movité věci, které nejsou předmětem vypořádání, se mu podařilo prodat za výhodnou cenu, získané finanční prostředky zaslal žalobkyni jako zálohu na další vyrovnání. 3. Při jednání soudu konaném dne [datum] účastníci dospěli k dohodě o vypořádání uvedených movitých věcí, a proto bylo usnesením nadepsaného soudu ze dne 4. 3. 2021, č.j. 26 C 40/2020-64 řízení o vypořádání zaniklého společného jmění v části týkající se [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], [značka automobilu], [registrační značka], strunové sekačky, traktoru s vlekem a složeného dřeva-fošen, zastaveno. 4. Na jednání soudu konaném dne [datum] žalovaný přednesl návrh na vypořádání zaniklého společného jmění manželů tak, že žalobkyně s rodinou zařídí převedení všech nemovitostí (podílu žalovaného) na sebe nebo člena rodiny, např. vnuka. Žalovanému pak budou dány spolehlivé záruky, aby mohl v klidu dožít bez nájemníka v domě [adresa], [ulice] [anonymizováno], [obec]. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Z návrhu dohody o částečném vypořádání zaniklého společného jmění manželů soud zjistil, že v rámci snahy o smírné řešení věci žalobkyně navrhovala, aby nemovitosti byly rozděleny do podílového spoluvlastnictví obou účastníků, když každému z účastníků by náležel podíl ve výši ideální jedné poloviny. 7. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2019, č.j. 16 C 343/2019-12 má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno a rozsudek o rozvodu manželství účastníků nabyl právní moci dne [datum]. 8. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], včetně podací stvrzenky ze dne [datum], soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně kontaktovala žalovaného za účelem vypořádání zaniklého společného jmění manželů, a to formou převodu rodinného domu do podílového spoluvlastnictví, případně převedením nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného za předpokladu vyplacení vypořádacího podílu jedné poloviny ceny stanovené znaleckým posudkem. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], k.ú. [obec], [list vlastnictví] soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou evidovány ve společném jmění účastníků. 10. Z reakce žalovaného k vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný z vypořádávaného zaniklého společného jmění manželů nepožadoval téměř nic. 11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce] ve znění jeho opravy soud zjistil, že obvyklá cena nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [obec] v místě a čase činí částku [částka]. Přílohou [číslo] znaleckého posudku byl znalecký posudek ev. [číslo] ze dne [datum] zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [jméno] za účelem ocenění lesních pozemků zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], [územní celek], okr. [obec]. Odhad obvyklé ceny lesních pozemků a lesních porostů znalec učinil na částku [částka]. 12. Podle ustanovení § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 13. Podle ustanovení § 742 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (odst. 1). 14. V posuzované právní věci bylo po částečném zastavení řízení ohledně movitých věcí předmětem řízení vypořádání zaniklého společného jmění manželů co do věcí nemovitých (specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí). Žalobkyně navrhovala vypořádání formou prodeje těchto nemovitostí, případně jejich přikázáním do výlučného vlastnictví žalovaného a vyplacení vypořádacího podílu ve výši [částka] žalobkyni. V řízení nebyly uplatněny žádné skutečnosti, které by zakládaly disparitu vypořádacích podílů účastníků. Obecně platí, že věci ze zaniklého společného jmění manželů se mají rozdělit mezi účastníky tak, aby vypořádací podíl, který má jeden z účastníků vyplatit druhému, byl co nejnižší. Rovněž je nutné zohlednit to, aby majetek ve vyšší hodnotě nebyl přikázán spolu se závazkem k úhradě vyšší částky na vyrovnání hodnoty podílu tomu z účastníků, kterému jeho majetkové poměry neumožňují tuto částku uhradit, popř. by pro takového účastníka uhrazení bylo obzvláště tíživé v objektivním smyslu (srovnej rozsudek NS ze dne 12. 7. 2012 sp. zn. 22 Cdo 3268/2010). V posuzované věci soud dospěl k závěru, že uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky téměř [částka] je s přihlédnutím k jeho věku a situaci v rozporu s odkazovanou zásadou a rozhodnutí, které by žalovanému tuto povinnost uložilo, by nebylo možné považovat za spravedlivé. Soud musí při rozhodování nejen respektovat právo, ale jeho výklad a aplikace musí směřovat ke spravedlivému výsledku. Společné jmění manželů může být výjimečně vypořádáno i tím způsobem, že soud nemovitost přikáže do podílového spoluvlastnictví účastníků (srovnej rozsudek NS ze dne 10. 2. 2004 sp. zn. 30 Cdo 1510/2002). Rovněž je zřejmé, že žalobkyně o přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví neprojevila zájem a ani v jejím případě nelze předpokládat, opět s přihlédnutím k jejím osobním poměrům a návrhům na vypořádání, které v průběhu řízení vznesla, že by byla schopna a ochotna vyplatit tak vysokou částkou na vypořádacím podílu žalovanému. Takové vypořádání by opět nebylo ani v souladu s pravidlem, že částka, která má být při vypořádání vyplacena, má být co nejnižší. V projednávané věci se současně nemůže uplatnit ani varianta vypořádání nemovitostí přikázáním jednotlivých nemovitých věcí do výlučného vlastnictví jednoho či druhého účastníka s co nejmenším doplatkem s ohledem na to, že nemovitosti tvoří funkční celek a rovněž zde existují velké rozdíly v hodnotě domu a hodnotě pozemků, případným rozdělením by tedy vznikly dva hodnotově nestejné celky, které by účastníky zavazovaly k vyplacení vypořádacího podílu, který by i v tomto případě dosahoval značné výše. K návrhu na prodej nemovitostí a rozdělení finančních prostředků z prodeje mezi účastníky soud konstatuje, že ve věci zohlednil mimo jiné i skutečnost, že oba účastníci uvedli, že dům stavěli vlastníma rukama, žalovaný má k domu silný osobní vztah a uvedl, že nemá kam jinam jít. Návrhu na vypořádání přednesenému žalovaným nemohl soud vyhovět, neboť se týkal dalších, blíže neurčených, osob, které nejsou účastníky řízení. Soud proto nemohl žádnému z návrhů, které byly účastníky vzneseny, vyhovět a po vyloučení účastníky navržených řešení dospěl s přihlédnutím ke všem okolnostem posuzovaného případu k závěru, že nemovitosti je potřeba přikázat do podílového spoluvlastnictví účastníků tak, jak vyslovil ve výroku I. tohoto rozsudku. Současně takové rozhodnutí nebrání žalovanému, aby se svým spolu