14 C 366/2022-13 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se návrhem došlým podepsanému soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla ze zákona povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 31. 8. 2019. Popsaným jednáním tak žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v souladu se zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, když nezaplatil televizní poplatky za období od července 2021 do listopadu 2021 včetně a za měsíc únor 2022. Předpis poplatků činil 135 Kč měsíčně, tedy celkem činí pohledávka žalobkyně za žalovaným částku ve výši 810 Kč. Dle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná do 15. dne kalendářního měsíce následující po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil, přestože se žalovaný s výzvou seznámil, či se objektivně s výzvou seznámit mohl. Žalobkyně je oprávněna požadovat i zákonný úrok z prodlení, který kapitalizovaný do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 19. 7. 2022, činí 55,01 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2022, na svůj dluh však neuhradil ničeho. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Soud vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, odkazované usnesení nabylo právní moci dne 15. 10. 2022 a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tudíž předpokládá, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání účastníci nemají žádné námitky. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci posoudil důkazy předložené žalobkyní, ze kterých má za prokázaná skutková tvrzení o evidenci od srpna 2019. Z evidence žalobkyně vyplývá, že eviduje nezaplacené poplatky od července 2021 do listopadu 2021 včetně a za měsíc únor 2022 v celkové výši 810 Kč. 5. Žalovaný, který se k podané žalobě nijak nevyjádřil, netvrdil na svou obranu žádné rozhodující skutečnosti ani nenavrhl důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou částku bylo, byť jen částečně, cokoliv zaplaceno, nebo že by výše předmětné pohledávky neodpovídala skutečnosti. 6. Právně soud věc posoudil podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jako nárok vyplývající z povinnosti žalovaného platit měsíční televizní poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaný dluží na neuhrazeném televizním poplatku za výše uvedené období celkem částku 810 Kč. Soud proto žalobě vyhověl včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zamítl nárok žalobkyně, ve kterém uplatnila náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč, neboť má za to, že nejde o důvodně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Náhradu odměny advokáta, který žalobkyni ve věci zastupoval, soud pro neúčelnost nepřiznal (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/2012). Přiznal jí však paušální náhradu za dva úkony ve věci učiněné, a to předžalobní výzvu a sepis žaloby, na které by žalobkyně měla i v případě nezastoupení nárok podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem ke zjevně formulářovému charakteru žaloby činí výše této paušální náhrady 100 Kč za úkon (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) Celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 600 Kč Lhůta k plnění je dána dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Soud zpracoval pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.