16 C 202/2022-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 6 064 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému, když žalovaný dne [datum], [datum] v 9:24 hod, [datum] v 20:39 hod a [datum] užil k přepravě vůz [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s. a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Pohledávky za žalovaným nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum], [datum] v 9:24 hod, [datum] v 20:39 hod a [datum] cestoval žalovaný vozem [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O tom byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole evidenční [číslo] které žalovaný podepsal a převzal. V těchto zápisech bylo vyčísleno dlužné jízdné ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalované pohledávky, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. A [číslo] ze dne [datum], když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení jsou i žalované pohledávky. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno postupitelem. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 4. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 5. Po právní stránce nárok žalobce vychází z § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě (jde-li o autobus), § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (jde-li o trolejbus nebo tramvaj), § 7 a § 15 písm. b) vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. 7. Při odůvodnění rozsudku dále postupoval soud podle § 157 odst. 4 o.s.ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění.