16 C 46/2022-24 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 3 375 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 30. 9. 2015. Tím jí zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, když nezaplatila televizní poplatky období od prosince 2018 do prosince 2020, tedy poplatky za 25 měsíců po 135 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Skutková tvrzení učiněná v žalobě má soud za prokázaná z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 9. 2021, z výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne 8. 3. 2021 včetně poštovní dodejky a ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Z nich má soud za prokázané, že žalovaná dne 30. 9. 2015 splnila zákonnou povinnost vlastníka televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník televizního poplatku. V období 12/ 2018 - 12/ 2020 neuhradila poplatky řádně a dostala se tak do prodlení. K úhradě dlužné částky byla žalobcem opakovaně vyzývána. 4. Žalovaná nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 5. Nárok žalobce vychází z ust. § 3 a § 7 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada za dva úkony (výzva k plnění, sepsání žaloby) po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal žalobci odměnu advokáta a náhradu jeho hotových výdajů pro neúčelnost, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I ÚS 3344/2012. 7. Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a uvedl pouze zkrácené odůvodnění.