17 C 123/2022-23 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem žalobkyně dne [datum] linkou A a uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. Při přepravní kontrole se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil stanovené jízdné. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, přičemž jízdné činilo 30 Kč a přirážka k jízdnému 1 500 Kč. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Účastníci byli soudem vyzváni, aby ve stanovené lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tudíž předpokládal, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá žádné námitky. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný nebyl schopen se uvedeného dne prokázat při kontrole na lince A MHD platnou jízdenkou, na místě nezaplatil jízdné. 6. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno. 7. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu dopravce se nevykáže platnou jízdenkou, je povinen ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 2550 a následujících o.z., zaplatit cenu jízdenky a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je [anonymizována tři slova] [právnická osoba], při kontrole se neprokázal platnou jízdenkou. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení částky jízdného a částky přirážky k tomuto jízdnému v celkové výši 1 530 Kč. Žalovaný dluh dosud neuhradil. Soud považuje žalobu v plném rozsahu za důvodnou, a proto jí vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. 9. Zkrácené odůvodnění rozsudku vyplývá z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH.