25 C 335/2022-32 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 2 430 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených televizních poplatků v období měsíců červenec až prosinec (včetně) 2019 a leden až prosinec (včetně) 2020. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum] podala žalovaná proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor s odůvodněním, že v rozhodném období nebyla vlastníkem televizního přijímače a současně s tím, že ani před tímto obdobím ani po něm se neregistrovala jako poplatník. Žalovaná se nadto odstěhovala z místa trvalého bydliště, od doby prodeje bytu tedy již neměla žádné své vlastní bydlení a tudíž ani televizní přijímač, proto nereagovala na písemné výzvy k úhradě poplatku. 3. V závěru řízení žalovaná podáním doručeným soudu dne [datum] učinila nespornými skutková tvrzení žalobkyně v tom směru, že nesplnila svou povinnost oznámit změnu ohledně svých údajů coby poplatníka, když se neodhlásila z evidence poplatníků. Žalovaná požádala o zohlednění své nepříznivé aktuální osobní a sociální situace, když v dané době se potýkala s důsledky konkurzního řízení, byla bez vlastního bydlení, tato byla od prosince roku 2016 v dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu silných depresí, a to až do [datum]. Poté byl žalované přiznán invalidní důchod, neboť její psychické onemocnění jí neumožňuje plnohodnotně se zařadit do pracovního procesu. Žalovaná uvedené osvědčila oznámením [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], ze kterého se podává, že žalovaná je poživatelkou invalidního důchodu I. stupně ve výši 9 013 Kč měsíčně. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, přičemž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Žalovaná tuto svou povinnost splnila dne [datum]. Žalované tímto vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za období výše specifikované. Žalovaná dluží žalobkyni celkovou částku 2 430 Kč s příslušenstvím, kterou ani přes výzvy právního zástupce žalobkyně dosud neuhradila. 6. Nárok žalobce se opírá o ust. § 3 odst. 2 zákona číslo 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. 7. Není pochyb o tom, že žalovaná nedostála své zákonné povinnosti vyplývající z ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého má poplatník povinnost oznámit všechny rozhodné skutečnosti a změny související s evidencí televizního přijímače do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Podle § 8 odst. 8 písm. a) citovaného zákona je povinen se z evidence poplatníků odhlásit ten poplatník, který přestal být poplatníkem dle § 3 citovaného zákona. Pokud tedy žalovaná přestala vlastnit, držet nebo užívat televizní přijímač, vznikla jí povinnost odhlásit se coby poplatník z evidence. Tuto povinnost žalovaná nesplnila, žalobkyni nekontaktovala, rozhodné skutečnosti pro změnu údajů (včetně změny místa trvalého bydliště) v evidenci poplatníků nikterak žalobkyni neoznámila ani nedoložila. Žaloba je důvodná. Žalobkyně se oprávněně domáhá též náhrady nákladů za upomínání. 8. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když o příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014. 9. Soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. uložil žalované ke splnění stanovené povinnosti delší lhůtu, a to s ohledem na vstřícný procesní postoj žalobkyně v závěru řízení, aby žalovaná i s ohledem na své současné obtížné osobní a finanční poměry mohla své povinnosti vůči žalobkyni postupnými úhradami dle svých reálných možností dostát. 7. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Návrh splňuje podmínky předpokládané ust. § 14b odst.1, písm. a), b), c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby podávané týž žalobkyní, jak je soudu z úřední činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce, tyto mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami. Předmětem řízení je peněžité plnění, přičemž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za 2 úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. podání žaloby) a to ve výši 200 Kč/úkon, a 2 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst.1 ve spojení s § 14b odst.5, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a navýšení o 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. 8. Soud zpracoval pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku v rozsahu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.