26 C 166/2022-61 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku v celkové výši 53 840,60 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o bankovních službách ve spojení se smlouvou o povoleném debetu. 2. Žalovaný se nikterak nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač řádně předvolán. 3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 11.7.2022 na výzvu soudu dále upřesnila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila v intencích tehdy platné právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb. Za tím účelem si obstarala informace jak ze zdrojů veřejně přístupných, tak ze zdrojů neveřejných, k nimž má přístup z titulu svého statusu banky. Konkrétně byla získána relevantní data z bankovních a nebankovních registrů, z databáze interní, z insolvenčního rejstříku, z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů a z evidence adres obecních úřadů. Vedle toho žalobkyně disponovala informacemi o příjmech a výdajích, které jí poskytnul samotný žalovaný v žádosti o úvěr a o nichž čestně prohlásil, že jsou pravdivé. Žalobkyně výše uvedené informace komplexně a důkladně zhodnotila a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný s tím, že potenciální výše měsíční splátky může v jeho případě činit až 4 166,67 Kč. 4. Při jednání byl soudem sdělen podstatný obsah všeobecných obchodních podmínek na č.l. 9 - 14 spisu sp.zn. 26 C 166/2022, odstoupení od smlouvy o zřízení běžného účtu na č.l. 15 spisu, oznámení o zrušení účtu na č.l. 15 p.v. spisu, předžalobní upomínky na č.l. 16 spisu, podacího lístku na č.l. 18 spisu, úrokového lístku na č.l. 19 - 20 spisu, smlouvy o bankovních službách na č.l. 21 – 22 spisu, smlouvy o povoleném debetu na č.l. 22 p.v. – 24 spisu, výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu na č.l. 34 spisu, záznamů o prověření úvěruschopnosti na č.l. 35 - 36 spisu, výpisu z účtu na č.l. 37 spisu, žádosti o poskytnutí povoleného debetu na č.l. 38 - 39, výpisů z účtu na č.l. 41 - 47 spisu, výpisu z insolvenčního rejstříku na č.l. 48 spisu, kopie občanského průkazu na č.l. 49 spisu a historického výpisu na č.l. 50 spisu. 5. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že dne 23.7.2015 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních službách, kterou dne 31.3.2016 následovalo uzavření smlouvy o povoleném debetu mezi týmiž účastníky. Povolený debet byl nastaven jako kontokorentní úvěr s limitem čerpání do výše 50 000 Kč. Žalovaný počal úvěr čerpat dne 27.5.2016, opakovaně se dostával nad rámec stanoveného limitu, naposledy došlo k přečerpání dne 28.2.2021, kdy zůstatek na účtu vykazoval debet 50 828,03 Kč, přičemž ten nebyl ani přes výzvy žalovaným vyrovnán, právě naopak se debet ještě navyšoval o účtované úroky, jak svědčí výpisy za březen, respektive duben 2021. To vedlo žalobkyni k odstoupení od smlouvy o bankovních službách se současným zrušením běžného účtu s tím, že pohledávka za žalovaným ve výši 53 840,60 Kč byla převedena na zvláštní účet pohledávek. 6. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Dle § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 9. Dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o povoleném debetu dne 31.3.2016 byla soudem aplikována právní úprava v zákoně č. 145/2010 Sb., jak se podává z přechodných ustanovení k zákonu č. 257/2016 Sb. 11. Na základě shora uvedených důkazů lze konstatovat, že žalobkyně umožnila žalovanému v souladu se smlouvou o povoleném debetu čerpat z účtu finanční prostředky do záporného limitu 50 000 Kč. Žalovaný tohoto beneficia opakovaně v průběhu trvání smluvního vztahu využíval, v únoru 2021 ovšem sjednaný povolený limit překročil a dané přečerpání již nevyrovnal, a to ani vzdor výzvám žalobkyně. Ta proto v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy o bankovních službách odstoupila, zrušila žalovanému běžný účet a dlužnou pohledávku v konečné výši 53 840,60 Kč převedla na zvláštní účet. Žalovaný doposud na posledně zmíněnou částku ničeho neuhradil. 12. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy o povoleném debetu prověřována více než důkladně. Žalobkyně jako renomovaný bankovní dům lustrovala veřejné i neveřejné databáze, učiněná zjištění pak doplnila o informace ze svých interních databází, respektive o informace prezentované jí žalovaným v žádosti o úvěr. S využitím sofistikovaných vyhodnocovacích mechanismů pak uzavřela, že žalovaný je schopen měsíčně splácet částku až 4 166,67 Kč. V této souvislosti nelze pominout, že žalobkyně dokonce korigovala údaj o měsíčních výdajích na bydlení uvedený žalovaným, který jej podhodnotil. Namísto částky 2 500 Kč tak žalobkyně vycházela z částky 4 502 Kč odvozené z dat ČSÚ, do rámce celkových výdajů žalovaného nadto ještě připočetla částku životního minima ve výši 9 850 Kč O objektivitě posouzení úvěruchopnosti žalovaného ze strany žalobkyně tak nelze mít jakýchkoliv pochyb. 13. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni vznikly náklady řízení, které tvoří: -) zaplacený soudní poplatek ve výši 2 154 Kč -) odměna advokátky za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění a vyjádření ve věci ze dne 11.7.2022) ve výši 13 040 (4 x 3 260 Kč) -) čtyři režijní paušály ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) Výslednou částku nákladů právního zastoupení 14 240 Kč pak nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejímž je advokátka žalobkyně plátcem. Celková suma nákladů budiž zjevna z výroku v odst. II. 16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.