27 C 341/2022-15 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 8 540 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 30. 8. 2019. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne 23. 6. 2022 [číslo jednací], zrušen. V uvedeném usnesení byli účastníci vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zároveň byli soudem poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě k této výzvě soudu nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím, ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 30. 8. 2019 smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky zaplatit právnímu předchůdci žalobce spolu se sjednaným úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 420 Kč Poslední splátka byla stanovena na den 23. 10. 2020. Mezi účastníky byl ve smlouvě dohodnut úrok ve výši 32,15 % ročně. Žalovaný na tuto pohledávku žalobce hradil pouze částečně, poslední splátku uhradil dne 17. 7. 2020. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou úvěru ve výši 6 642,09 Kč, dále dlužnou částkou poplatku ve výši 1 897,91 Kč, dále kapitalizovaným úrokem ve výši 2 096,79 Kč (jedná se o úrok ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 642,09 Kč od 24. 10. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022), dále zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 671,27 Kč (jedná se o úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 24. 10. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022). Dále žalobce požaduje od 8. 1. 2022 do zaplacení jak sjednaný úrok ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny, tak úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny. 6. Soud žalobě v části, v níž se žalobce domáhá proti žalovanému zaplacení částky ve výši 8 540 Kč tvořené dlužnou jistinou úvěru ve výši 6 642,09 Kč a dlužnou částkou poplatku ve výši 1 897,91 Kč, vyplývající ze smlouvy [číslo] jako důvodné vyhověl, a to s ohledem na žalobcem tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které nárok žalobce v rozsahu této částky prokazují. Právně byla věc posouzena podle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když smlouva, která byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena, je svou povahou smlouvou o úvěru. Na základě uvedené smlouvy splnil právní předchůdce žalobce svůj závazek a poskytl žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, když poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanou odměnou za jejich poskytnutí ve sjednané lhůtě nezaplatil. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 citovaného zákona ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby vyplývá ze skutečnosti, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena. 7. Soud však žalobci nepřiznal nárok, který žalobce dovozoval ze smlouvy [číslo] to na kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 2 096,79 Kč (tj. úrok ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 642,09 Kč za období od 24. 10. 2020 do 7. 1. 2022), ani smluvní úrok z prodlení ve výši 25,77 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 642,09 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, neboť tyto žalované nároky žalobce nevyplývají ze smluvního ujednání účastníků. Žalobce nárok na smluvní úrok z prodlení opírá o článek 1.4 ve spojení s článkem 2.6 smlouvy. Článek 1. 4 smlouvy obsahuje dohodu stran o tom, že v případě Smlouvy na 60 týdnů je zápůjční úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Žalobce však v žalobě uvedl, že po žalovaném požaduje zaplacení nižší zápůjční úrokové sazby, než byla mezi účastníky sjednána, a to pouze ve výši 25,77 % ročně. V článku 1. 3 smlouvy byla mezi účastníky dohodnuta doba trvání spotřebitelského úvěru následovně:„ Smlouva se uzavírá na dobu určitou v délce 60 týdnů.“. V čl. 2 smlouvy je dále k trvání spotřebitelského úvěru uvedeno:„ Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou, určenou počtem týdnů dle čl. 1 smlouvy, která trvá ode dne poskytnutí spotřebitelského úvěru dle této smlouvy (přijetí peněžních prostředků zákazníkem) až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem dle této smlouvy s výjimkou oprávněného odstoupení, kdy smlouva zaniká doručením odstoupení druhé smluvní straně.“ V čl. 6 smlouvy je dále uvedeno:„ Tato smlouva zaniká uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tedy včasným a řádným vypořádáním všech závazků smluvních stran.“. Soud je toho názoru, že ze znění článku 2.6 a článku 6.1 Smluvních podmínek vyplývá, že smlouva zaniká v okamžiku uplynutím doby, na kterou byla uzavřena (čl. 6), tedy po uplynutí doby 60 týdnů, neboť předmětná smlouva byla mezi účastníky uzavřena na dobu určitou, určenou počtem týdnů dle čl. 1 (čl. 2). Pokud je stanoveno a strany se dohodly na období trvání smlouvy s uvedenými podmínkami, tak podle shora uvedeného by úroková sazba měla být vyžadována jen a pouze za období trvání smlouvy. Poslední splátka byla stanovena na den 23. 10. 2020. Tudíž smlouva zanikla dne 23. 10. 2020, a tím zanikl i nárok žalobce na sjednaný úrok. Výklad žalobce textu čl. 2 Smlouvy ve spojení s čl. 6 Smluvních podmínek, dle něhož dojde k prodloužení smlouvy až do dne vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem dle této smlouvy, a neuhrazená jistina tak má být dále úročena smluvním úrokem, nelze akceptovat, neboť z uvedených znění článků nelze takový závěr jednoznačně učinit. Čl. 1.3 jednoznačně stanovuje, že doba trvání spotřebitelského úvěru je shodná s dobou, na kterou se uzavírá tato smlouva, tedy na dobu určitou v délce 60 týdnů. První část věty v čl. 2 odpovídá tomuto ujednání v čl. 1, avšak právním předchůdcem žalobce připojenou druhou částí věty, jež následně prodlužuje trvání smlouvy až do vypořádání všech závazků, se stává tato formulace doby trvání spotřebitelského úvěru pro průměrného spotřebitele nesrozumitelnou. Soud rozumí tomu, že takový výklad původní věřitel nejspíš zamýšlel, avšak v případě nejednoznačné formulace smluvního ujednání nemůže být toto ujednání vykládáno v neprospěch žalovaného dlužníka, který neměl žádnou možnost se na těchto formulacích jakkoliv podílet. Soud z výše uvedených důvodů uzavírá, že žalobce nemá nárok na smluvní úrok ve výši 25,77 % ročně z dlužné částky, a proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci (k příslušenství se nepřihlíží) jejich náhradu. Náhrada nákladů řízení je celkem tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále odměnou za tři úkony právního zástupce žalobce provedené do podání žaloby po 300 Kč/úkon (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 200 Kč a 21% DPH (tj. 189 Kč). O výši odměny právního zástupce a náhrady jeho hotových výdajů soud rozhodl v souladu s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. s ohledem na formulářový charakter žaloby. 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.