27 C 38/2022-25 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím, která představuje nevrácenou platbu za zájezd zaplacenou žalobcem z titulu Smlouvy o zájezdu [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum]. Žalovaná částka představuje zálohu zaplacenou žalobcem ve výši 50% ceny zájezdu. Žalovaná částka představuje podle tvrzení žalobce hodnotu nevyplaceného poukazu vydaného žalovanou podle zákona č. 185/2020 Sb. V souladu se shora citovaným zákonem měla být žalovaná částka žalobci zaplacena do 14 dnů od konce ochranné doby, která uplynula dne [datum]. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky, dlužnou částku však neuhradila. [Anonymizovaný odstavec.] 3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 4. Ze Smlouvy o zájezdu [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum], bylo soudem zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o zájezdu, který se měl konat v termínu od [datum] do [datum]. Konečná cena zájezdu byla sjednána na [částka], s tím, že do [datum] měla být žalobcem uhrazena záloha ve výši [částka]. [příjmení] ceny zájezdu měl být uhrazen do [datum]. 5. Z výpisu z účtu žalobce bylo soudem zjištěno, že žalobce zaslal dne [datum] na účet žalované částku ve výši [částka]. 6. Z poukazu na zájezd vystaveného žalovanou dne [datum] podle zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS, bylo soudem zjištěno, že byl vystaven na jméno žalobce jakožto klienta a na částku [částka]. V poukaze je jako původní zájezd uveden zájezd [anonymizováno] [číslo]. Poukaz byl vystaven s platností do [datum]. V poukaze je dále uvedeno, že je platný po dobu trvání ochranné doby, maximálně do [datum]. 7. Z emailové korespondence mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum] a [datum] bylo soudem zjištěno, žalovaná nabídla žalobci k využití poukazu jiné zájezdy, žalobce žalované sdělil, že nabídku na tyto jiné zájezdy nevyužije. Zároveň žalobce v emailu ze dne [datum] požádal žalovanou o vrácení zaplacené zálohy. 8. Z emailové korespondence adresované žalobcem žalované dne [datum] bylo soudem zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobci dlužnou částku ani po výzvě ze dne [datum], žádá žalobce opětovně o vrácení částky, a to do [datum] s tím, že v opačném případě se obrátí na soud. Tutéž emailovou korespondenci ze dne [datum] doložila soudu taktéž žalovaná. 9. Další provedené důkazy soud v odůvodnění tohoto rozsudku neuvádí, neboť z nich nečinil žádná skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci. Soud hodnotí provedené důkazy jako věrohodné. Účastnický výslech jednatelky žalované navržený k důkazu žalovanou soud neprovedl pro nadbytečnost, k čemuž se blíže vyjádří v odůvodnění rozsudku níže. Důkazy byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech. 10. Podle § 2521 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o zájezdu pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu. 11. Podle § 2 zákona č. 185/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (dále jen jako„ [příjmení] [jméno]“), se tento zákon použije na zájezd s termínem zahájení od [datum] do [datum]. 12. Podle § 3 odst. 1 Lex Voucher ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § [číslo] nebo § 2536 odst.1 písm.b) občanského zákoníku. Podle § 3 odst. 2 Lex Voucher ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd zákazníkovi a končí dnem [datum], neskončí-li podle tohoto zákona dříve. 13. Podle § 4 odst. 1 Lex Voucher rozhodne-li se pořadatel využít ochranou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd. Podle § 4 odst. 2 [příjmení] [jméno] je poukaz na zájezd platný po dobu trvání ochranné doby. 14. Podle § 6 odst. 4 Lex Voucher peněžitý dluh pořadatele, jehož plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněný využitím poukazu na zájezd k úhradě ceny náhradního zájezdu, která není nižší, než peněžní částka, podle § 4 odst. 3 písm. a). 15. Podle § 6 odst. 5 Lex Voucher v případě, že zákazník nepožádá pořadatele o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky pořadatele k uzavření smlouvy o zájezdu, vrátí pořadatel zákazníkovi veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby. 16. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o zájezdu ve smyslu § 2521 občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy se žalovaná jakožto pořadatel zavázala obstarat pro žalobce jakožto zákazníka zájezd blíže specifikovaný ve smlouvě, který se měl konat v termínu od [datum] do [datum]. Žalobce jakožto zákazník se zavázal zaplatit žalované za obstarání zájezdu cenu ve sjednané výši a sjednané lhůtě. Žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, když žalované zaplatil ve sjednané lhůtě zálohu na cenu zájezdu ve výši žalované částky. [obec] byl následně zrušen před uplynutím sjednané lhůty pro doplatek ceny zájezdu. Žalovaná svůj závazek z této smlouvy nesplnila, neboť sjednaný zájezd neobstarala. 17. Důvodem nesplnění povinnosti žalované byly mimořádné okolnosti spočívající v šíření epidemie koronaviru. Byly tak splněny podmínky stanovené § 2536 odst.1písm. b) občanského zákoníku, podle něhož pořadatel může od smlouvy o zájezdu odstoupit, pokud mu v plnění závazku brání nevyhnutelné a mimořádné okolnosti a oznámí to zákazníkovi bez zbytečného odkladu ještě před zahájením zájezdu. Žalovaná proto využila ustanovení [příjmení] [jméno] a vystavila žalobci poukaz na zájezd v hodnotě zaplacené zálohy na cenu zájezdu. Poukaz vystavený žalovanou byl vystaven v režimu zákona [příjmení] [jméno], jak ostatně sama žalovaná v poukaze uvádí, poukaz byl vystaven na zájezd s termínem zahájení v červnu 2020, tedy s termínem ve smyslu § 2 [příjmení] [jméno]. Taktéž je v poukaze uvedeno, že je platný po dobu trvání ochranné doby, maximálně do [datum], což je taktéž ochranná doba stanovená [příjmení] [jméno]. 18. Žalobce následně žalované sdělil, že nevyužije nabídky náhradního zájezdu, žalované tak vznikla v souladu s § 6 odst.5 [příjmení] [jméno] povinnost vrátit žalobci zaplacenou zálohu nejpozději do [datum]. To však žalovaná neučinila a od [datum] se tak ocitla v prodlení se splněním svého závazku. S ohledem na výše uvedené je nárok žalobce na úhradu žalované částky jakožto platby zaplacené žalované z titulu uzavřené smlouvy o zájezdu oprávněný, a proto soud podané žalobě vyhověl. Důkaz účastnickým výslechem jednatelky žalované soud ve věci neprovedl pro nadbytečnost, neboť pro oprávněnost nároku žalobce není podstatné, že se žalovaná ocitla v tíživé finanční situaci, jak tvrdí, stejně tak jako není podstatné, že důvodem pro neplnění povinnosti žalované k obstarání zájezdu byla pandemie COVID – 19. Právě k ochraně žalované před dopady pandemie Covid 19 byl vydán zákon č. 185/2020 Sb. ([příjmení] Voucher), jehož ustanovení žalovaná využila a prodloužila si tak zákonnou cestou prostřednictvím vydáním poukazu možnost ponechat si platbu zaplacenou žalobcem o více než jeden rok. 19. Nárok žalobce na úrok z prodlení v zákonem stanovené výši vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č.351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalované uložena přímo [příjmení] [jméno], a to do 14 dnů od skončení ochranné doby. Ochranná doba skončila dne [datum], platba tak měla být žalobci vrácena do [datum]. Od [datum] je žalovaná v prodlení. Na tomto nic nemění skutečnost, že žalobce stanovil následně žalované další lhůtu k plnění v emailu ze dne [datum], neboť je evidentní, že to byla již pouze lhůta poskytnutá žalované proto, aby žalobce předešel soudnímu sporu. Prodlení žalované však v souladu s [příjmení] [jméno] nastalo dnem [datum]. Nárok žalobce na úrok z prodlení od tohoto data je tedy taktéž oprávněný. Email ze dne [datum] je svým obsahem předžalobní výzvou, předložila jej sama žalovaná, je tedy zjevné, že byl žalované doručen a je bez významu, že předžalobní výzva nebyla žalobcem zaslána ještě na doručovací adresu žalované (tj. na adresu sídla). Podstatné je, že výzvu žalovaná obdržela. Nadto soud podotýká, že i pokud by žalovaná předžalobní výzvu od žalobce neobdržela, nemělo by to v daném případě vliv ani na datum prodlení, ani na nárok žalobce na náhradu nákladů řízení. Soud v tomto odkazuje na závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR vyslovené např. v rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 4388/2013, podle nichž absence předžalobní výzvy nebude podle ustanovení § 142a o.s.ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný dlužník ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten či schopen existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení