30 C 93/2022-13 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 2 365 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ohledně osobního automobilu [registrační značka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] cm3, ke kterému nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné pojištění odpovědnosti, ač bylo toto vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 2 065 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, žalovaný však opět ničeho neuhradil. 4. Rozhodnuto bylo podle § 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z. 5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je právnickou osobou, která je podle zákona č. 168/1999 Sb. příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. Žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel motorového vozidla, konkrétně osobního automobilu [registrační značka], ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti, a proto mu z výše uvedeného zákona vznikla povinnost uhradit příspěvek, který je u daného vozidla stanoven § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 35 Kč denně, což za 59 nepojištěných dní činí částku 2 065 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a téže vyhlášky ve výši 300 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, případně že by na svůj dluh cokoliv uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to vzhledem k prodlení žalovaného včetně úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 189 Kč. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.