9 C 6/2022-31 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z 24. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 3 485 Kč s úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. Zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale žalovaný jako jeho vlastník neměl od 26. 2. 2021 do 15. 4. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vznikl jí tak nárok na příspěvek ve výši 3 185 Kč a na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný příspěvek i přes výzvu odeslanou mu 13. 1. 2022 neuhradil, přičemž lhůta k zaplacení uplynula 29. 3. 2022. 2. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že v uplatněném období od 26. 2. 2021 do 15. 4. 2021 žalovaný nebyl v registru silničních vozidel evidován jako vlastník vozidla [registrační značka] výše uvedeného VIN. Jako jeho vlastník a provozovatel byl v tomto období v registru silničních vozidel evidován [jméno] [jméno]. Žalobkyní předloženou kupní smlouvou z 3. 9. 2018 však má soud za prokázané, že [jméno] [jméno] touto kupní smlouvou převedl na žalobce vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Z informace z registru silničních vozidel zároveň vyplývá, že objem válců motoru daného vozidla činí 1896 cm³. Žalovaným nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by v uplatněném období byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému 13. 1. 2022 výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 3 185 Kč s poskytnutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy k úhradě příspěvku. Nebylo prokázáno a žalovaný ani netvrdil, že by příspěvek uhradil. 3. Na základě uvedených skutkových závěrů učinil soud následující závěry právní. 4. Dle § 1 odst. 2a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v tomto registru, s výjimkou doby, kdy je zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je odcizené. Podle § 3 odst. 2 téhož zákona je vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti, vyjma případu, kdy vozidlo bylo odcizeno. Dle odstavce 2 téhož ustanovení při určení osoby povinné zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla je jeho provozovatelem. Dle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 5. Žalovaný se na základě kupní smlouvy z 3. 9. 2018 stal vlastníkem předmětného vozidla, přičemž nebylo možno učinit závěr, že by následně vlastnické právo k tomuto vozidlu pozbyl. Pak tedy bylo na místě uzavřít, že v uplatněném období od 26. 2. 2021 do 15. 4. 2021 byl vlastníkem daného vozidla, přičemž nesplnil povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ohledně tohoto vozidla za uplatněné období. Dle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. mu tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení uvedené povinnosti. Povinnost byla porušována 49 dnů, přičemž při zohlednění výše denní sazby příspěvku dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí s ohledem na zdvihový objem válců motoru daného vozidla výše příspěvku částku 3 185 Kč. Příspěvek se stal splatným na základě výzvy žalobkyně z 13. 1. 2022 k zaplacení příspěvku, která obsahovala náležitosti stanovené § 4 odst. 7 zák. č. 160/1999 Sb. 6. Žalovanému dále dle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí 300 Kč. 7. Celkem tedy žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni 3 485 Kč. 8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu zároveň dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši za dobu, kdy žalovaný již byl v prodlení s úhradou dluhu. 9. Soud tedy uzavřel, žaloba je důvodná, když žalobkyně má vůči žalovanému neuhrazenou pohledávku ve výši 3 485 Kč spolu s uplatněným úrokem z prodlení, a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému žalovanému. Náhradu nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacení soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14 b odst. 1 advokátního tarifu a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14 b odst. 5 a) advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení, vyjma náhrady za zaplacený soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč.