10 C 100/2023-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o zápůjčce, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] téhož dne. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 400 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaná však neuhradila ničeho. Žalobkyně dále požadovala i smluvní pokutu, která byla na základě smlouvy sjednána ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 4 710 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], avšak bezvýsledně. Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti. 4. Soud vyzval žalobkyni přípisem ze dne [datum] k doložení tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, to znamená, jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posuzování úvěruschopnosti žalované, jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala svým přípisem ze dne [datum] a soudu uvedla, že zjišťovala příjmy žalované s tím, že tato uvedla, že její měsíční příjem je ve výši v průměru 31 229 Kč (25 295 Kč v říjnu 2021, 37 162 Kč v listopadu 2021). Nebylo zjištěno, že by zaměstnavatel žalované strhával jakékoli částky na předchozí exekuce, žalobkyně měla za prokázané, že žalovaná má stabilní zaměstnání i příjem. Ohledně výdajů žalované žalobkyně učinila dotaz na žalovanou, která uvedla, že její měsíční výdaje činí 12 000 Kč, žije ve společné domácnosti s partnerem, nemá žádné nezletilé děti. V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalované žalobkyně odečetla výdaje od příjmů a došla k částce 19 229 Kč, která žalované zbývá. Žalobkyně tyto informace od žalované však nikterak neověřila. Dále žalobkyně uvedla, že nahlédla do centrální evidence exekucí a ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaná neměla žádný záznam. Žalobkyně dále uváděla, že má za to, že posoudila a vyhodnotila úvěruschopnost žalované v dostatečné míře, smlouva byla uzavřena v prosinci 2021, žalobkyně vycházela z informací k říjnu a listopadu 2021 a má za to, že povinnosti žalobkyně vyhodnotit úvěruschopnost klientů odpovídá povinnosti klientů uvádět úplné a pravdivé údaje. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které obdržela žalovaná částku 15 000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu společně s poplatkem ve výši 5 400 Kč do [datum]. Žalovaná však neuhradila řádně a včas a dostala se tak do prodlení, čímž nedodržela smluvené podmínky. Žalovaná pohledávka ve výši 25 110 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 400 Kč. Dle článku 2.3 smlouvy žalobkyně požadovala i účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 500 Kč za 5 odeslaných výzev dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále žalobkyně požadovala i smluvní pokutu dle článku 2.3 smlouvy v celkové výši 4 710 Kč za období od [datum] do [datum], přičemž smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum], žalovaná však ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. Z výpisu z centrální evidence exekucí plyne, že ke dni podepsání smlouvy žalovaná nebyla v exekuci. Z výplatních pásek [právnická osoba] [obec] a [anonymizována čtyři slova] plyne mzda v říjnu 2021 ve výši 25 295 Kč a v listopadu 2021 ve výši 37 162 Kč. 7. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovanou zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaná zůstala zcela nečinná. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby prokázala, že zaplatila řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, shora uvedená suma jí byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit zapůjčené peníze včetně smluvených poplatků a smluvní pokuty v případě nehrazení nesplnila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované, soud prohlásil smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, a to z úřední povinnosti. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, zejména ohledně jejích výdajů, které si nikterak neověřila. Soud tedy konstatuje, že žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 15 000 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků, z nichž žalovaná dosud ničeho neuhradila. Dále žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyni však nenáleží nárok na částku 5 400 Kč, která je poplatkem za sjednání smlouvy o zápůjčce, ani jí nenáleží nárok na smluvní pokutu ve výši 4 710 Kč. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu, zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, ve kterém je mj. uvedeno, že věřitel svým povinnostem nedostojí, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebude-li mít k dispozici objektivně doložené osobní, výdělkové a majetkové poměry. Pouhá informace, že spotřebitel není evidován v databázi dlužníků, je zcela nedostatečná. 8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě částečně vyhověl. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když částečně procesně úspěšná žalobkyně má právo na částečnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 005 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Celková výše nákladů činí částku 2 205 Kč. Jelikož byla žalobkyně úspěšná co do 60 % ku jejímu neúspěchu co do 40 %, soud přiznává náhradu nákladů řízení ve výši 20 % z nákladů. 20 % z částky 2 205 Kč činí částku 441 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal. 10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.