10 C 105/2023-24 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou mezi sebou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč, a to na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu spolu s poplatkem v celkové výši 15 939 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 11 000 Kč a poplatku ve výši 4 939 Kč, a to se splatností do [datum], a to najednou v jediné splátce. Žalovaný však ničeho neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. 4. Přípisem soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného, to znamená, jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěryschopnosti žalovaného, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala, a to včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela a z jakých konkrétních skutečností žalobkyně dospěla k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] soudu doplnila žalobu v tom smyslu, že žalovaný uvedl v žádosti, že pravidelně měsíčně mu zbývalo k úhradě svých ostatních závazků 17 925 Kč. Žalobkyně doložila pouze žádost o spotřebitelský úvěr s tím, že nebyly doplněny důkazy, ze kterých by bylo zjištěno, že žalobkyně či její právní předchůdkyně ověřovaly úvěryschopnost žalovaného. Údaje, které žalovaný v žádosti o úvěr zaznamenal, tedy jak příjmy, tak výdaje, nebyly ze strany žalobkyně ověřeny. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému bezhotovostně převedena částka 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu společně s poplatkem ve výši 4 939 Kč nejpozději do [datum], a to jednorázovou splátkou. Žalovaný však neuhradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena písemně dopisem ze dne [datum]. Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 11 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení v období od [datum] do [datum] v celkové výši 557,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 054,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 399 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 7. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, shora uvedená suma mu byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit úvěrované peníze včetně poplatků nesplnil. Žalobkyně však nedostála výzvě soudu, aby prokázala, zda ověřovala úvěryschopnost žalovaného, soud tedy dospěl k závěru, že shora uvedená smlouva je absolutně neplatná a věc musela být posouzena z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyni proto vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení žalovaným ve výši odpovídající jistině, částce 11 000 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků, z nichž žalovaný dosud ničeho neuhradil. Dále má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy však žalobkyně nemá nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, ani kapitalizovaný úrok, ani smluvní pokutu a ani náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256, Kč, které vyplývají ze shora uvedené smlouvy. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, plyne, že věřitel svým povinnostem nedostojí, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebude-li mít k dispozici objektivně doložené osobní, výdělkové a majetkové poměry. Pouhá informace, že spotřebitel není evidován v databázi dlužníků, je zcela nedostatečná. 8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl pouze zčásti, nevyhověno bylo zejména co do příslušenství pohledávky. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když téměř plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. 10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.