10 C 64/2023-29 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o zápůjčce, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč bezhotovostně na účet č. [bankovní účet] téhož dne. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 550 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalobkyně dále požadovala i smluvní pokutu, která byla na základě smlouvy sjednána ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 6 100 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum], avšak bezvýsledně. Žalobkyně též požaduje zákonný úrok z prodlení včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za 5 písemných výzev. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. 4. Soud vyzval žalobkyni přípisem ze dne [datum] k doložení tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěryschopnosti žalovaného, to znamená, jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posuzování úvěryschopnosti žalovaného, jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala svým přípisem ze dne [datum] a soudu uvedla, že zjišťovala příjmy žalovaného s tím, že tento uvedl, že jeho měsíční příjem je ve výši 1 266,92 GBP (po přepočtu banky 38 289,98 Kč měsíčně), žalovaným bylo sděleno, že jeho smlouva je na dobu neurčitou u zaměstnavatele, [právnická osoba] – [země], kde je skladovým operátorem, u této společnosti je zaměstnán po dobu jednoho až dvou let. Žalobkyně vycházela z výplatních pásek za měsíc duben a květen 2021. Ohledně výdajů žalovaného žalobkyně učinila dotaz na žalovaného, který uvedl, že jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč, je svobodný, nemá žádné nezletilé děti a uvedl, že bydlí u rodičů. Žalobkyně tyto informace nikterak neověřila. Dále žalobkyně uvedla, že nahlédla do centrální evidence exekucí a ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaný neměl žádný záznam. Žalobkyně dále uváděla, že má za to, že posoudila a vyhodnotila úvěryschopnost žalovaného v dostatečné míře, smlouva byla uzavřena v listopadu 2021, žalobkyně vycházela z informací k říjnu 2021 a má za to, že povinnosti žalobce vyhodnotit úvěryschopnost klientů odpovídá povinnosti klientů uvádět úplné a pravdivé údaje. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které obdržel žalovaný částku 20 000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu společně s poplatkem ve výši 4 550 Kč do [datum]. Žalovaný však neuhradil řádně a včas a dostal se tak do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Žalovaná pohledávka ve výši 24 550 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 550 Kč. Dle článku 2.3 smlouvy žalobkyně požadovala i účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 2 500 Kč za 5 odeslaných výzev dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dále žalobkyně požadovala i smluvní pokutu dle článku 2.3 smlouvy v celkové výši 6 100 Kč za období od [datum] do [datum], přičemž smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Z výpisu z centrální evidence exekucí plyne, že ke dni podepsání smlouvy žalovaný nebyl v exekuci. Z výplatních pásek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za měsíc duben a květen 2021 plyne mzda žalovaného v [země] ve výši 42 890,37 Kč (v dubnu 2021) a 33 689,58 Kč (květen 2021). 7. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, shora uvedená suma mu byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit zapůjčené peníze včetně smluvených poplatků a smluvní pokuty v případě nehrazení nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně řádně neprověřila úvěryschopnost žalovaného, soud prohlásil smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, a to z úřední povinnosti. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, zejména ohledně jeho výdajů, které si nikterak neověřila. Soud tedy konstatuje, že žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 20 000 Kč, což je výše poskytnutých peněžních prostředků, z nichž žalovaný dosud ničeho neuhradil. Dále žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyni však nenáleží nárok na částku 4 550 Kč, která je poplatkem za sjednání smlouvy o zápůjčce, ani jí nenáleží nárok na smluvní pokutu ve výši 6 100 Kč. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu, zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, ve kterém je mj. uvedeno, že věřitel svým povinnostem nedostojí, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebude-li mít k dispozici objektivně doložené osobní, výdělkové a majetkové poměry. Pouhá informace, že spotřebitel není evidován v databázi dlužníků, je zcela nedostatečná. 8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě částečně vyhověl. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když částečně procesně úspěšná žalobkyně má právo na částečnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 226 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Celková výše nákladů činí částku 3 026 Kč. Jelikož byla žalobkyně úspěšná co do 65 % ku jejímu neúspěchu co do 35 %, soud přiznává náhradu nákladů řízení ve výši 30 % z nákladů. 30 % z částky 3 026 Kč činí částku 907,80 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal. 10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.