10 C 86/2023-33 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 1. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum]. Na základě této smlouvy žalovaný vyčerpal celkovou částku 120 000 Kč a zavázal se tuto splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z výše sjednaného úvěrového rámce vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Jelikož žalovaný neplnil tyto podmínky, byl úvěr zesplatněn ke dni 11. 8. 2022 a žalovaný byl vyzván k úhradě celého splatného dluhu. Žalovaný celkově uhradil částku 32 804 Kč. Se zbytkem je žalovaný v prodlení. Žalobkyně požadovala částku 106 590,38 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 103 841,14 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 156 Kč, neuhrazených poplatků za pojištění ve výši 493,24 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala i příslušenství, které je představováno kapitalizovaným úrokem ve výši 16 495,79 Kč ve výši 26,28 % ročně za období od 12. 8. 2022 do 2. 1. 2023, počítaným z částky 103 841,14 Kč. Dále požadovala žalobkyně i kapitalizovaný úrok z prodlení, kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby, tedy ode dne 26. 8. 2022 do 2. 1. 2023 v celkové výši 5 690,87 Kč. Dále žalobkyně požadovala i úroky z prodlení v zákonné výši od 3. 1. 2023 do zaplacení a úrok 26,28 % ročně od 3. 1. 2023 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. 4. Přípisem soudu ze dne 26. 5. 2023 byla žalobkyně vyzvána k doložení tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně při ověřování a posouzení úvěruschopnosti postupovala, spolu s tvrzeními a důkazy, z jakých konkrétních skutečností žalobkyně dospěla k závěru o schopnosti žalované úvěr splácet. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala svým přípisem ze dne 14. 6. 2023, ve kterém uvedla, že provedla lustraci žalovaného v registrech [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], ISIR, ohledně výdajů vyšla žalobkyně ze statistických údajů a z životního minima žalovaného. Z vyjádření žalobkyně však plyne, že všechna tato tvrzení žalovaného si žalobkyně neověřila. Nadto doložila žalobkyně úvěrovou zprávu bez vyplněných dat o klientovi (zřejmě žalovaném). Z karty klienta vyplynulo, že žalovaný splácí jinému finančnímu subjektu částku 6 000 Kč měsíčně. S touto informací však žalobkyně nikterak nenaložila. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalovaný vyčerpal úvěrový rámec v celkové výši 120 000 Kč (resp. přečerpal až do výše 126 186,53). Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku řádně a včas, jelikož toto neučinil, dostal se tak do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Žalovaná pohledávka ve výši 106 590,38 Kč, sestává z neuhrazené jistiny ve výši 103 841,14 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 156 Kč, neuhrazených poplatků za pojištění ve výši 493,24 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 32 804 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2022, žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 7. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru, shora uvedenou sumu vyčerpal, avšak svou smluvní povinnost vrátit peníze včetně smluvených nároků nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedostatečně osvědčila úvěruschopnost žalovaného, byla v této věci pouze částečně úspěšná. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši 120 000 Kč (částku 126 186,53 Kč žalobkyně neprokázala) a že uhradil pouze částku 32 804 Kč. Po odečtení této částky soud dospěl k částce 87 196 Kč, která byla žalobkyni zcela přiznána. Soud tuto částku přiznal pouze co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení v této výši, což je výše poskytnutých peněžních prostředků, které žalovaný dosud neuhradil. Dále žalobkyni patří i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 196 Kč od 3. 1. 2023 do zaplacení. Ostatní nároky soud žalobkyni nepřiznal. V těchto ostatních nárocích byla žalobkyně neúspěšná a tento návrh byl zamítnut. Žalobkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného, jelikož vyšla z pouhých tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmu. Žalobkyně si pouze lustrovala žalovaného v dostupných databázích. Dle ustálené judikatury, zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, plyne, že věřitel svým povinnostem nedostojí, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebude-li mít k dispozici objektivně doložené osobní, výdělkové a majetkové poměry. Pouhá informace, že spotřebitel není evidován v databázi dlužníků, je zcela nedostatečná. 8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě částečně vyhověl. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když částečně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti částečně neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 264 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 4 úkony právní služby po 5 380 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Poměr úspěchu 81,8 % žalobkyně ku neúspěchu 18,2 % žalovaného zakládá nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení co do 63,6 % z celkové částky. Celkové náklady řízení činí částku 31 755,20 Kč a z toho 63,6 % činí částku 20 196,30 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal. 10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.