16 C 158/2023-36 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 13 015 Kč s příslušenstvím s tím, že postupem podle ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zjistil, že v registru silničních vozidel je evidován osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobci tak vznikl nárok na příspěvek za dobu 99 dní ve výši 6 435 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za první z uvedených období a také nárok na příspěvek za dobu 92 dní ve výši 5 980 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za druhé z uvedených období Žalobce v souladu se zákonem zaslal žalovanému výzvy k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku za první období nastala dne [datum] a za druhé období dne [datum]. 2. Jednotlivými podáními ze dne 13. 3. 2023, 4. 5. 2023 a ze dne 26. 6. 2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět, celkem v částce 10 080 Kč s tím, že až po podání žaloby žalovaný částečně hradil na svůj dluh, konkrétně uhradil dne 26. 1. 2023, 15. 2. 2023, 8. 3. 2023, 11. 4. 2023, 4. 5. 2023 a 19. 6. 2023 vždy částku 1 680 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Skutková tvrzení učiněná v žalobě má soud za prokázaná z výzev k úhradě ze dne 22. 11. 2021 a 27. 1. 2022, z upomínek ze dne 23. 3. 2022, 4. 5. 2022 a z předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2022 a ze dne 18. 5. 2022, včetně poštovních podacích lístků a informací o zásilkách. Z nich má soud za prokázané, že žalobce na základě informací od pojistitelů vyúčtoval žalovanému dlužné částky, vysvětlil jejich strukturu včetně nákladů na upomínání a vyzval jej k úhradě dlužných částek. Současně jej poučil o možnosti uvést skutečnosti, pro které nárok žalobce buď nevznikl, nebo již zanikl. Toto žalovaný ve stanovených lhůtách neučinil. Žalovaný ani v průběhu řízení nijak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Z částečných úhrad žalovaným v průběhu řízení je zřejmé, že si byl svého dluhu vědom. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, když současně podle ust. § 96 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. 5. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o znění některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek.