16 C 308/2023-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 10 391,33 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] řídil vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] a při vyjíždění z parkoviště naboural do stojícího vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Došlo k hmotné škodě na vozidle. Jelikož k vozidlu 306 nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalobci povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Poškozenému bylo vyplaceno pojistné plnění z havarijního pojištění sjednaného s [právnická osoba] ve výši 23 149 Kč, na pojišťovnu přešlo právo na náhradu plnění, kterou uplatnila u žalobce. Žalobce pověřil vyřízením pojistné události třetí osobu, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobce v souvislosti se škodní událostí vyplatil částku 31 174 Kč sestávající se z pojistného plnění 23 149 Kč, spoluúčasti 5 000 Kč a nákladů na likvidaci 3 025 Kč. Podle zákona tak vznikl žalobci nárok na náhradu 1/3 poskytnutého plnění vůči tomu, kdo odpovídá za škodu, tedy ve výši žalované částky. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum], kde stanovil žalovanému lhůtu k plnění do [datum]. Dne [datum] mu byla ještě zaslána předžalobní upomínka. Vedle dlužné jistiny je požadován zákonný úrok z prodlení dle poskytnuté lhůty k plnění. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Skutková tvrzení učiněná v žalobě má soud za prokázaná ze záznamu o dopravní nehodě, z likvidační zprávy, žádosti [anonymizována dvě slova] o regres, informace pojišťovny o výplatě plnění poškozenému, stanovení výše škody, fotodokumentace, faktury za opravu vozidla, vyjádření k likvidaci – dopis o výplatě ze [datum], výpisů z účtu žalobce, uplatnění práva u žalovaného ze dne [datum], včetně poštovního podacího lístku. Z nich má soud za prokázané, že žalovaný jako řidič způsobil dne [datum] dopravní nehodu vozidlem, ke kterému nebylo sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu. Poškozenému bylo z jeho havarijního pojištění (po odečtení spoluúčasti) uhrazeno pojistné plnění za vzniklou škodu v souladu s fakturou za opravu vozidla. Pojistitel pak uplatnil náhradu vyplaceného pojistného plnění u žalobce, který vedle pojistného plnění uhradil poškozenému spoluúčast a [právnická osoba] s. r. o. pověřené vyřízením pojistné události náhradu spojenou s vyřízením případu ve výši žalované částky. 4. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 24 odst. 9 ve spojení s odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dle kterých kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. 5. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří s ohledem na návrh žalobce zaplacený soudní poplatek. 7. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci vůči takovému postupu neměli námitek a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř.).