16 C 61/2023-48 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 108 168,37 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným tři smlouvy o zápůjčce, a to dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Nedílnou součástí smluv byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě první z uvedených smluv poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, na základě druhé 50 000 Kč a na základě třetí 23 000 Kč, a to vždy v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem představujícím součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 14, popř. 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení a za komfortní splácení, a to v pravidelných splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, na první smlouvu uhradil částku 9 886,86 Kč, na druhou 38 051,98 Kč a na třetí 22 491,16 Kč. Požadována je dlužná jistina, dlužný poplatek, úrok ve výši 14 %, popř. 29 % ročně z nesplacené jistiny od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do zaplacení (kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky) a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení (kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky). 2. Opatrovník žalovaného ve svém vyjádření k žalobě zejména poukázal na to, že žalovaný byl rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 5. 2018, č. j. 11 Nc 421/2017-126 omezen ve svéprávnosti co do všech právních jednání s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, tedy ještě před podpisem smlouvy o zápůjčce. Opatrovníkem žalovaného byla v té době ustanovena jeho matka, která o tomto aktu svého syna nevěděla. V té době již byl žalovaný nezaměstnaný a nebyl ani schopen pracovat. Je poživatelem invalidního důchodu, který je zasílán k rukám opatrovníka. S ním však žalovaný téměř nespolupracuje, odmítá jakoukoliv léčbu. Trpí duševní poruchou zvláště těžkou, když se jedná o poruchu trvalou. Jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou vymizelé. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že na základě shora specifikovaných smluv o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 102 000 Kč. Poskytnutí finančních prostředků v hotovosti vyplývá z písemného znění smluv, které jsou opatřeny podpisem žalovaného, když opatrovník žalovaného nijak nerozporoval pravost podpisu žalovaného ani vyplacení peněžních prostředků. Žalovaný z těchto prostředků vrátil původnímu věřiteli celkem částku 70 430 Kč, jak vyplývá z tabulky umoření, vyhotovené zvlášť pro každou smlouvu o zápůjčce. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2022 č. j. 0 P 31/209-302, který nabyl právní moci dne 1. 12. 2022, byla prodloužena o tři roky doba omezení svéprávnosti žalovaného stanovená rozsudkem téhož soudu ze dne 4. 5. 2018, č. j. 11 Nc 421/2017-126. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti co do všech právních jednání s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Opatrovnický soud vyšel z toho, že žalovaný trpí duševní poruchou, která není jen přechodná, je léčbou kauzálně neovlivnitelná, posuzovaný nemá náhled na své onemocnění, psychiatrem naordinované léky neužíval. Ze znaleckého posudku bylo shledáno, že trpí zvláště těžkou paranoidní schizofrenií s postpsychotickým defektem osobnosti. Jde o poruchu duševní, trvalou, léčebně ovlivnitelnou pouze na úrovni symptomů. Žalovaný není schopen nakládat s finančními prostředky ani s majetkem nad rámec drobného kapesného. Nemůže samostatně uzavírat žádné smluvní závazky, úvěrové smlouvy. Posuzovaný není schopen účastnit se plnohodnotně soudního jednání s pochopením a uvědoměním si všech souvislostí. Rizika z duševní poruchy pro posuzovaného plynou především z jednání v jeho neprospěch ve věcech smluvních, majetkových, finančních. Žalovanému byl jmenován opatrovník, Statutární město České Budějovice, který jej zastupoval i v tomto probíhajícím řízení. 4. Podle ust. § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Soud posoudil nárok žalobce podle shora cit. ust. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování je nepochybné, že tři smlouvy o zápůjčce, o něž opírá žalobce svůj nárok, uzavřel žalovaný v době, kdy byl zdejším soudem omezen ve svéprávnosti ve všech záležitostech, vyjma běžných záležitostí každodenního života. Uzavření smlouvy o zápůjčce nepochybně není jednáním v běžných záležitostech každodenního života. Protože žalovaný nebyl v době uzavření smluv k tomuto právnímu jednání způsobilý, jsou všechny tři posuzované smlouvy absolutně neplatné a žalovanému nevznikla povinnost plnit dle smlouvy. V řízení však nijak nebyla zpochybněna skutečnost, že peněžní prostředky byly žalovanému postupně vyplaceny a žalovaný dokonce část těchto prostředků žalobci (původnímu věřiteli) vrátil. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu částek poskytnutých finančních prostředků a prostředků vrácených. Z tvrzení žalobce podložených také předloženými tabulkami umoření vyplývá, že žalovaný vrátil žalobci celkem částku 70 430 Kč. Oproti celkové zapůjčené částce 129 000 Kč tak vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši 31 570 Kč, které je povinen dle § 2991 odst. 1 o. z. žalobci uhradit. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022, když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení jsou i žalované pohledávky. S ohledem na shora uvedené uložil soud žalovanému zaplatit žalobci částku 31 570 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ode dne podání žaloby do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, tedy ohledně dalších nároků uplatněných žalobcem z neplatných smluv, soud žalobu zamítnul. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, žádné náklady nevznikly.