21 C 239/2023-16 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] nezaplatil příspěvek za období od [datum] do [datum], kdy nebylo vozidlo pojištěno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), nenařizoval jednání. Dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z karty vozidla (již si soud opatřil podle § 120 odst. 2 o. s. ř. od Magistrátu města České Budějovice) soud zjistil, že žalovaný je od [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] ([VIN kód]). Jde o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3. Podle tvrzení žalobkyně nebylo pro uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dlužnou částku žalovaný ani přes opakované výzvy neuhradil (viz výzva z [datum], upomínka z [datum] a [datum] a předžalobní výzva z [datum]). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dospěl k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla, které nebylo v období od [datum] do [datum] pojištěno, je povinen zaplatit příspěvek ve výši 25 761 Kč (za 277 dní po 93 Kč). Rovněž je povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 6. Jelikož žalovaný nezaplatil dluh včas, má žalobkyně též právo na úhradu úroků z prodlení (§ 1958 odst. 2 a § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 031 Kč a z nákladů zastoupení advokátem ve výši 1 452 Kč. Zástupce žalobkyně učinil v řízení tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)), výzva k plnění a písemné podání ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). Za každý z těchto úkonů právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu), která se zvyšuje o 100 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, k nákladům řízení se tedy přičítá DPH v sazbě 21 %, tj. 252 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 2 483 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 043 Kč. Správně mělo být zaplaceno 1 031 Kč, neboť příslušenství (včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky, viz § 513 občanského zákoníku) netvoří základ poplatku (§ 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Přeplatek ve výši 12 Kč se žalobkyni nevrací (§ 10 odst. 1 věta čtvrtá zákona o soudních poplatcích). 9. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).