21 C 45/2023-80 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (a dne [datum] dodatek k této smlouvě), na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 46 000 Kč. Žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 52 560 Kč. Jelikož sjednané (minimální) splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila. Spolu s jistinou ve výši 45 471,61 Kč požadovala smluvní pokutu, úroky a úroky z prodlení. Žalobkyně předem posoudila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Součástí smlouvy o úvěru bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně tedy dále požadovala dlužné pojistné ve výši 134,21 Kč. 2. Současně se domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč, úroku (z dlužného pojistného) ve výši 34,81 Kč a úroku z prodlení (z nákladů spojených s uplatněním pohledávky) ve výši 11,10 Kč a 15 % ročně z částky 600 Kč od [datum] do zaplacení. Podáním ze [datum] vzala žalobkyně žalobu v této části bez dalšího zpět. 3. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Souhlas žalovaného nevyžadoval, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum], [číslo] (ve znění dodatku z [datum]) soud zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 46 000 Kč a žalovaný se je zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Úrok byl sjednán ve výši 29,88 % ročně. Ze smlouvy a obchodních podmínek soud zjistil též bližší obsah tohoto závazku. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil jednotlivé předepsané a uhrazené částky úvěru v období od [datum] do [datum]. 7. Z výzvy z [datum] soud zjistil, že žalobkyně pohledávku zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Z podacího archu soud zjistil, že mu byla výzva odeslána. 8. Z předžalobní výzvy z [datum] soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Z podacího archu soud zjistil, že mu výzva byla odeslána. 9. Z úvěrové smlouvy, úvěrové karty, úvěrové zprávy, potvrzení o ověření bonity klienta a informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, z jakých dokumentů (informací) žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 10. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že si účastníci sjednali i pojištění schopnosti splácet úvěr. Měsíční pojistné činilo 8,9 % z minimální měsíční splátky úvěru. Z rámcové pojistné smlouvy soud zjistil též bližší obsah tohoto závazku 11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému závěru. 12. Žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o úvěru poskytla peněžní prostředky ve výši 52 560 Kč a žalovaný se je zavázal vracet v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný peněžní prostředky včas nevracel, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný nereagoval ani na následnou výzvu žalobkyně. V řízení nebylo zjištěno, že by na svůj dluh uhradil více, než uváděla žalobkyně. 13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 14. Podle § 2395 občanského zákoníku: Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky, které žalovaný v souladu se smlouvou nevracel. Žalobkyně proto pohledávku zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Ten dluh neuhradil. 16. Dlužná částka sestává z jistiny a úroků (§ 2395 občanského zákoníku). Žalovaný dluží jistinu ve výši 45 471,61 Kč a úroky ve výši i) 9 103,49 Kč (žalobkyně nesplacený úrok ve výši 29,88 % ročně za období od [datum] do [datum] kapitalizovala) a ii) 11,75 % ročně z částky 45 471,61 Kč od [datum] do zaplacení. 17. Podle § 2048 věty první občanského zákoníku: Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Účastníci se dohodli, že pro případ prodlení s úhradou splátky je žalovaný povinen zaplatit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500 Kč (viz smlouva o úvěru a bod 7.1. obchodních podmínek). V souladu s tímto ujednáním žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč (prodlení s úhradou čtyř splátek; viz výpis čerpání, splátek a úhrad). Ani tuto částku žalovaný neuhradil. 18. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku: Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 19. Součástí smlouvy o úvěry bylo i sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr. To bylo ukončeno spolu s úvěrem, přičemž výše dlužného pojistného činí 134,21 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. 20. Jelikož žalovaný nezaplatil dluh včas, má žalobkyně též právo na úhradu úroků z prodlení (§ 1958 a § 1970 občanského zákoníku) Podle § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.): Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V projednávané věci nastalo prodlení [datum], výše úroku z prodlení tedy činí 15 %. Žalobkyně úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] kapitalizovala v částce 1 623,82 Kč. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci v podstatě plný úspěch, přiznal náhradu nákladů v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 905 Kč a z nákladů zastoupení advokátem ve výši 2 178 Kč. Zástupce žalobkyně učinil v řízení tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)), výzva k plnění a písemné podání ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). Za každý z těchto úkonů právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu), která se zvyšuje o 100 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, k nákladům řízení se tedy přičítá DPH v sazbě 21 %, tj. 378 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 4 083 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 22. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 929 Kč. Správně mělo být zaplaceno 1 905 Kč, neboť příslušenství (včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky, viz § 513 občanského zákoníku) netvoří základ poplatku (§ 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Přeplatek ve výši 24 Kč se žalobkyni nevrací (§ 10 odst. 1 věta čtvrtá zákona o soudních poplatcích). 23. Nakonec soud doplňuje, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem za podání z [datum], [datum] a [datum]. K výzvě soudu totiž žalobu doplnila o tvrzení a důkazní návrhy, které mohla a měla uplatnit již v žalobě. Náhrada nenáleží ani za částečné zpětvzetí žaloby, které učinila z vlastní iniciativy, a omluvu z jednání, neboť nejde o úkony, které by byly potřebné k účelnému uplatňování žalobního nároku. 24. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).