25 C 93/2023-41 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 1. 2023 se žalobkyně proti žalovaným solidárně zavázaným domáhala zaplacení částky 23 259,73 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku úvěru s odůvodněním, že dne 12. 10. 2004 žalobkyně uzavřela s panem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] smlouvu o úvěru ze stavebního spoření [číslo] ve které se dlužník zavázal v případě překlenovacího úvěru splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky a po přidělení cílové částky v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení, ve výších dle uvedené úvěrové smlouvy. Spolu s tímto dlužníkem podepsali shora uvedenou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření jako spoludlužníci oba žalovaní. Výše uvedený dlužník dne [datum] zemřel. Řízení o pozůstalosti bylo zastaveno, nepatrný majetek byl vydán vypraviteli pohřbu, který však neodpovídá za dluhy zůstavitele, neboť není dědicem. Na základě výše uvedené úvěrové smlouvy byla v měsíci říjnu 2004 a v měsíci lednu 2005 původnímu dlužníkovi poskytnuta celkem částka ve výši 100 000 Kč ze shora uvedeného úvěru za účelem uvedeným v úvěrové smlouvě v čl. I. Původní dlužník řádně a včas poskytnutý úvěr nesplácel. Přes upomínky ze strany žalobkyně tak řádně nečinili ani žalovaní. Žalobkyně proto od úvěrové smlouvy odstoupila k datu 30. 9. 2022. Dlužná částka ke dni odstoupení činila 26 880,30 Kč. K datu 31. 12. 2022 pak dlužná částka činila 28 043,31 Kč. Tato se skládá z jistiny ve výši 23 259,73 Kč, úroků z úvěru ve výši 911,33 Kč, úroků z prodlení ve výši 872,25 Kč, neúročených poplatků ve výši 3 000 Kč. 2. Žalovaní se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem v usnesení ze dne 6.2.2023, č.j. EPR 7022/2023-15 nevyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaní, kterým bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s ust. § 115a o.s.ř., též se souhlasem strany žalující, rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 4. Ze Žádosti o poskytnutí úvěru, připojeného Prohlášení k žádosti o úvěr, Průvodního listu k žádosti o poskytnutí úvěru ve spojení s přílohami žádosti o úvěr a průvodním dopisem ze dne 6. 10. 2004 a dále ze Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] vzal soud za prokázané, že žalobkyně (dříve pod obchodním jménem [anonymizována tři slova] [právnická osoba]) uzavřela dne 12. 10. 2004 s panem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] Smlouvu o úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které žalobkyně shora označenému dlužníkovi poskytla překlenovací úvěr ve výši 100 000 Kč. Jmenovaný dlužník se zavázal splácet úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách až do přidělení cílové částky 100 000 Kč, poté v měsíčních splátkách splácet jistinu úvěru a úroky až do úplného splacení ve výši dle sjednané úvěrové smlouvy. Předmětná smlouva je opatřena kromě podpisu původního dlužníka též podpisem první žalované (manželky) a druhého žalovaného, taktéž spoludlužníka. Účelem poskytnutí úvěru byla modernizace bytu. Uvedený účel osvědčil původní dlužník předloženou nájemní smlouvou a souhlasem bytového družstva s prováděnými úpravami. V souladu s ujednáním smluvních stran požádal původní dlužník dne 18. 10. 2004 o výplatu první části překlenovacího úvěru ve výši 90 000 Kč. Žádostí o výplatu ze dne 12. 1. 2005 pak původní dlužník požádal o vyplacení zbývající části úvěru. Z výpisů z účtu překlenovacího úvěru a z oznámení o výplatě vzal soud dále za prokázané, že v měsíci lednu 2005 byla poukázána účet původního dlužníka část úvěru ve výši 100 000 Kč. Shora uvedenými platbami tak byl sjednaný úvěr zcela vyčerpán. V souladu s ujednáním smluvních stran v citované smlouvě o úvěru pak nejpozději k 25. dni v měsíci následujícím po datu výplaty mělo být započato se splácením jednotlivých splátek úvěru ze stavebního spoření. Původní dlužník však řádně a včas své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru neplnil. Výpisem z účtu ve spojení s výzvami adresovanými žalovaným pak žalobkyně doložila, že žalovaní byli opakovaně upomínáni, aby uhradili dluh vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy. Dlužné splátky však nebyly uhrazeny ani ve lhůtě uvedené v Poslední výzvě k úhradě dlužných částek před odstoupením, proto žalobkyně využila možnost danou jí citovanou smlouvou o úvěru a k datu 30. 9. 2022 od úvěrové smlouvy na základě [anonymizována tři slova] [anonymizováno]), [anonymizováno]) Všeobecných úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí této smlouvy, odstoupila. Žádný ze žalovaných na dlužnou částku specifikovanou v žalobě ničeho ani z ásti dosud nezaplatil. 5. Z vyjádření notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení o pozůstalosti po původním dlužníkovi zastaveno a nepatrný majetek byl vydán vypraviteli pohřbu [jméno] [příjmení], který však neodpovídá za dluhy zůstavitele, neboť není dědicem. 6. Žalobkyně uzavřela s původním dlužníkem (a dále jako spoludlužníky oběma žalovanými) smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku. Žalobkyně jako věřitel svému závazku (na požádání dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky) dostála. Původní dlužník a posléze ani žalovaní coby spoludlužníci však svůj závazek (poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v plné výši) nesplnili. Návrh je důvodný, soud tomuto v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství žalované pohledávky, kdy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. 7. Soud pro úplnost dodává, že posuzovaná úvěrová smlouva byla uzavřena v roce 2004. Soud sdílí právní náhled žalobkyně v tom směru, že v době uzavření této úvěrové smlouvy neexistovala povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací tak, aby zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Současný zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] je platný od 1. 12. 2016, předchozí zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] pak teprve od 21. 4. 2010. Ustanovení citovaného zákona ve spojení s aktuální judikaturou vztahující se k otázce posouzení úvěruschopnosti dlužníka tak nelze na daný případ aplikovat. 8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto řízením, tj. náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 931 Kč a paušální náhradu za 1 úkon - podání žaloby ve výši 300 Kč dle § 2 odst.3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.