27 C 301/2023-94 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 32 215,55 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. 2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť nahlédl do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, a zjistil, že žalovaný těmito databázemi neprochází. Dále žalobce vyšel z informací od žalovaného získaných před uzavřením předmětné smlouvy, z předložených výpisů z účtu žalovaného za poslední tři měsíce předcházející uzavření smlouvy a dále z výplatní pásky žalovaného za měsíc předcházející uzavření smlouvy. Žalobce vyšel z příjmu žalovaného ve výši 28 625,44 Kč, když žalobce v otázce příjmů zohlednil, že část příjmů žalovaného byla tvořena čerpáním tzv. payday úvěrů. Pravidelné měsíční výdaje vyhodnotil žalobce prostřednictvím skóringového systému na částku 24 597,73 Kč. Žalobce při zohlednění shora uvedených příjmů a výdajů dospěl k tomu, že žalovaný je schopen úvěr splácet. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 39% ročně, dále poplatkem ve výši 300 Kč měsíčně a RPSN ve výši 74,6% v šedesáti měsíčních splátkách s tím, že 1. až 59. splátka činí 1 215 Kč a 60.splátka činí 1165 Kč (zjištěno ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným). Z výpisu z účtu bylo soudem zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Dále bylo soudem zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným ve formuláři příjmů a výdajů, v němž žalovaný uvedl měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 28 000 Kč, dále splátky půjček ve výši 2000 Kč měsíčně, další průměrné měsíční výdaje ve výši 10 000 Kč, druh bydlení nájemní, rodinný stav ženatý (zjištěno z Formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr). Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] bylo soudem zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil 1890 Kč a konečný zůstatek 2093,15 Kč, dále, že žalovaný obdržel příjem ze zaměstnání ve výši 20 272 Kč, na splátky úvěrů zaplatil částku 6311 Kč, měl výdaje ve výši 1150 Kč spojené se sázkami. Výdaje žalovaného za uvedené období činily 24 617 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] bylo soudem zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil 2093,15 Kč a konečný zůstatek činil 68 162,33 Kč, žalovaný uhradil splátky několika úvěrů ve výši 18 131 Kč, obdržel příjem ze zaměstnání ve výši 38 320 Kč a úhradu od [jméno] [příjmení] ve výši 108 100 Kč. Výdaje žalovaného za uvedené období činily cca 41 931 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] bylo soudem zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu činil 68 162,33 Kč a konečný zůstatek činil 3 774,20 Kč, žalovaný uhradil splátky několika úvěrů ve výši 7378 Kč, obdržel příjem ze zaměstnání ve výši 23 168 Kč a úhradu od [jméno] [příjmení] ve výši 10 000 Kč. Výdaje žalovaného za uvedené období činily cca 65 000 Kč. Z výplatní pásky za měsíc duben 2020 bylo soudem zjištěno, že příjem žalovaného za tento měsíc činil 38 320 Kč. Z přehledu obratů vyplývá, že žalovaný uhradil žalobci z titulu shora specifikované smlouvy částku 31 590 Kč. 5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodejemajetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). 6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. 8. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. 9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Předně je nutné zohlednit, že žalobce uzavřel shora uvedenou smlouvu s žalovaným v době, kdy žalovaný již byl zavázán splácet několik dalších závazků, bylo tedy na místě posoudit majetkovou situaci žalovaného natolik důkladně, aby bylo možné oprávněně dospět k závěru, že žalovaný je schopen i přes svou zadluženost splácet další úvěr. Podle názoru soudu z informací, které měl žalobce k dispozici nebylo možné konstatovat, že žalovaný je schopen tento další úvěr splácet. Předně žalobce vyšel z příjmu žalovaného ve výši cca 29 000 Kč, z předložených výpisů z účtu a výplatní pásky pouze za měsíc duben 2020 však nelze dospět k tomu, že pravidelný měsíční příjem žalovaného byl skutečně v této výši. Pokud jde o výši výdajů, tak z výpisů z účtu žalovaného tak jak jsou specifikovány shora vyplývá, že výše výdajů žalovaného nebyla částka cca 25 000 Kč, z níž žalobce vycházel, neboť za období od [číslo] do [datum] činily výdaje žalovaného částku cca 42 000 Kč a za období od 8.5. do [datum] (tedy období těsně předcházející uzavření smlouvy) činily výdaje žalovaného cca 65 000 Kč. Žalobce v rámci svého výpočtu výdajů nezohlednil měsíční nájemné hrazené žalovaným, a to ačkoli žalovaný sdělil žalobci, že bydlí v nájmu. Za této situace a při zohlednění velké zadluženosti žalovaného nebylo podle názoru soudu na místě poskytnout žalovanému další úvěr a důvodně předpokládat, že jej bude schopen splácet. 10. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci vydat, tj. zaplatit, pakliže nebyly dosud žalovaným zaplaceny. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný zaplatil žalobci z titulu shora uvedené smlouvy částku 31 590 Kč, poskytnuté prostředky tedy žalovaný zaplatil, soud proto podanou žalobu jakožto nedůvodnou zamítl. Žalobci nelze přiznat sjednané úroky, poplatky či sankce, neboť s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy je třeba konstatovat, že tyto nebyly mezi účastníky platně sjednány. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějším účastníkem byl žalovaný a měl by proto proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstal ve vě