4 C 253/2023-50 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce navrhl vydání usnesení, podle něhož bude žalovaný povinen zdržet se rušení držby žalobce, a to držby vlastnického práva pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], které spočívá v umisťování věcí na tento pozemek, včetně staveb, a dále, že bude povinen uvést pozemek par. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v předešlý stav, kdy nebyla na pozemku umístěna žádná stavba asfaltové pozemní komunikace. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je vlastníkem pozemku par. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný je vlastníkem pozemku par. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Žalobce jako vlastník uvedeného pozemku drží své vlastnické právo, jehož neodmyslitelnou složkou je právo věc užívat a s věcí nakládat. Jelikož se jedná o právo absolutní, je povinností všech ostatních zdržet se rušení vlastnického práva žalobce. Pokojný stav držby práva žalobce představoval stav, kdy mohl žalobce bez omezení využívat pozemek dle svého uvážení a jen on mohl o případném umístění stavby v mezích právního řádu rozhodnout. V době pokojného stavu nebyly na předmětné části pozemku umístěny žádné cizí věci, zejména zde nebyla vyasfaltovaná stavba pozemní komunikace. Žalovaný na konci měsíce září roku 2023 nechal zbudovat na pozemku žalobce liniovou stavbu, když zde část pozemku žalobce vyasfaltoval. Toto učinil i navzdory tomu, že věděl, že stavbou liniové komunikace zasahuje také na pozemek žalobce. Žalobce k umístnění liniové komunikace ani jiné stavby na svůj pozemek neudělil souhlas. Umístěním uvedené stavby na pozemek žalobce došlo ke svémocnému rušení držby žalobcova práva. Navíc nejen, že došlo k rušení držby, ale došlo k jejímu rušení zjevně cíleně s úmyslem poškodit práva žalovaného. Žalobce proto dne 6. 10. 2023 zaslal žalovanému výzvu, ve které ho vyzval, aby se zdržel rušení držby a uvedl vše v předchozí stav. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává. Žalovaný uvedl, že provedl úpravu cesty na nemovitosti ve svém vlastnictví, t. j. pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec]. Dle dohody se žalobcem a za jeho souhlasu provedl též úpravu části pozemku par. [číslo] to v rozsahu cca 3 m2. Jednalo se o činnosti, které již finálně skončily. Pokud jde o pozemek ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] je evidován v katastru nemovitostí jakožto druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace. Žalovaný tudíž naopak provedl zhodnocení pozemku žalobce, když při zhotovení vlastní cesty též i zhodnotil a zlepšil stav cesty sousedního pozemku, tedy žalobce. Žalovaný při realizovaných činnostech na sousedním pozemku tak nečinil svémocně, ale za souhlasu žalobce, případně ve prospěch dotčené nemovité věci, jejíž stav byl neuspokojivý. Pokud žalobce nyní tvrdí, že souhlas ke zlepšení stavu jeho příjezdové cesty nedal, pak toto prohlášení považuje žalovaný za účelové. Dále žalovaný uvedl, že z jeho strany se jedná o již skončenou činnost a je zřejmé, že nedochází k žádnému aktuálnímu ani budoucímu ohrožení práv žalobce. Za dané situace již není žalobce nikterak ohrožen prováděním stavby a též se nemusí obávat žádných imisí. Lze tedy uzavřít, že zvolený druh žaloby je bezpředmětný. Dále žalovaný uvedl, že v daném místě již cestu užíval a postupně ji rekonstruoval a zlepšoval její stav. Již na podzim 2022 cestu zpevnil podkladovým materiálem. V březnu 2023 se žalobcem řešil další úpravy cesty a dohodl se s ním, že v průběhu léta a pozdního léta provede konečné úpravy, jež odpovídají či se blíží právě současnému stavu. V červnu 2023 provedl úpravy cesty válcem a položil první vrstvu asfaltu (na svém pozemku parc. [číslo]). Žalovaný tak mimo jiné namítá uplynutí prekluzivní lhůty k podání dotčené žaloby. Dále žalovaný uvedl, že žalobce byl se zhotovením opravy cesty srozuměn dle dohody z jara 2023. Žalobce bydlí v nemovitosti parc. č. st. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa]. Žalobce užívá„ denně“ cestu, respektive pozemek [číslo] k odjezdu a příjezdu. Musel tedy zaznamenat probíhající činnosti na podzim 2022 a zejména v červnu 2023 (válcování, první vrstva asfaltu) na úpravě cesty, která má společné vyústění na hlavní komunikaci a jež je realizována v bezprostředním sousedství. Právní zástupce žalobce si vyžádal u žalovaného informace, kdy dotčené činnosti na cestě realizoval, když k tomu žalovaný emailem ze dne 12. 10. 2023 mimo jiné sdělil, že„ úpravy válcem provedl 21. 6. 2023“. Žalobce tak měl nejpozději na počátku srpna 2023 podat příslušnou žalobu. Navrhl, aby žaloba z rušené držby byla zamítnuta. 3. Podle § 1003 obč. zákoníku nikdo není oprávněn svémocně rušit držbu. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle § 1008 odst. 1 obč. zákoníku soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 4. Na základě provedeného dokazování má soud z listin doložených žalobcem za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku par. [číslo] žalovaný je vlastníkem pozemku par. [číslo] obojí v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. 5. Dále má soud za prokázané, že dne 21. 6. 2023 si žalovaný na pozemku parc. [číslo] nechal položit asfalt, přičemž položený asfalt částečně zasahoval i na pozemek parc. [číslo]. Skutečnost, že asfalt byl položen dne 21. 6. 2023 je prokázáno fakturou – daňovým dokladem [číslo] kde je uveden den splatnosti 21. 6. 2023 a je zde uvedeno oprava cesty [číslo] [obec], úprava (zpevnění) a asf. 70 000 Kč, faktura je vystavena žalovanému. Tuto skutečnost potvrdil také svědek [jméno] [příjmení], který uvedl, že v červnu 2023 žalovaný na předmětném pozemku nechal vyasfaltovat cestu. Uvedl, že žalovaný nechal cestu asfaltovat 2x, jednou v červnu 2023 a následně v září 2023. Nový asfalt byl položen prakticky ve stejném rozsahu jako původní asfalt pouze na začátku byl o něco málo rozšířen. Dále uvedl, že žalobce o těchto pracech musel vědět, neboť v nemovitosti, k níž vede přístup po pozemku [číslo], bydlí a minimálně 2x denně po cestě na pozemku [číslo] jezdí. Skutečnost, že asfalt byl položen ve dvou termínech, byla potvrzena i při místním šetření, kdy byly obě vrstvy asfaltu na počátku zcela jasně barevně odlišitelné. Tato skutečnost také vyplývá ze snímků předložených žalobcem a pořízených při místním šetření. Skutečnost, že již v červnu 2023 byl asfalt částečně položen i na pozemku žalobce, při místním šetření potvrdil i žalobce, který jasně ukázal, kde je hranice mezi pozemky. Následné výpovědi žalobce o tom, že si nevšiml položení asfaltu a že zasahoval i na jeho pozemku, soud neuvěřil, neboť žalobce svou cestu k příjezdu domu používá minimálně 2x denně a nově vyasfaltovanou cestu lze dle názoru soudu těžko přehlédnout a žalobce ví, kde je hranice mezi pozemky. Skutečnost, že původní asfalt byl dělán v červnu 2023 nevyvrací dle názoru soudu ani emailová komunikace, a to odpověď žalovaného adresovaná právnímu zástupce žalobce, kde uvádí, že úpravy válce provedl 21. 6. 2023 a asfalt dělal koncem září 2023, neboť druhá vrstva asfaltu byla koncem září 2023 skutečně dělána, což v řízení nebylo sporné. 6. Soud se nejprve zabýval včasností podané žaloby. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že asfalt na pozemku žalovaného [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a částečně i na pozemku žalobce par. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byl položen v červnu 2023 a následně v září 2023, přičemž v září 2023 byl o něco rozšířen směrem na pozemek žalobce. K narušení držby, která po určitou dobu před podáním žaloby trvala a měla znak pokojnosti, tedy poprvé došlo v červnu 2023. Vzhledem k tomu, že žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 20. 10. 2023, byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a soud z tohoto důvodu žalobu zamítl, když soud již nehodnotil, zda žalovaný měl souhlas žalobce či nikoliv, a to proto, že žaloba byla podána po uplynutí zákonem stanovené lhůty. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení žalovaný. Soud žalovanému na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za právní zastoupení, a to za 5 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při místním šetření, účast při jednání – 2 úkony) stanovené dle § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění s 5 režijními paušály po 300 Kč, dále cestovné z [obec] do [obec] do [obec] dne 2. 11. 2023 ve výši 385 Kč s náhradou za promeškaný čas 2 půlhodiny po 100 Kč a dále cestovné dne 3. 11. 2023 z [obec] do [obec] a zpět ve výši 743 Kč s náhradou za promeš