10 C 204/2024-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , na základě které žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 10 000 Kč. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 477 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na službu komfortního a flexibilního splácení a doplňkovém pojištění. Celkovou částku 20 477 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 52týdenních splátkách ve výši 394 Kč, přičemž poslední splátka připadla na den , datum, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil celkem částku 9 700 Kč. Po započtení této částky zejména na příslušenství, žalobkyně tvrdila, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky 10 777 Kč, která je zůstatkem jistiny ve výši 6 249,23 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 4 527,77 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.4. Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, soudu tvrdila, že úvěruschopnost prokázala, což vychází ze zákaznické karty, kdy žalovaný sám uvedl, že je nájemníkem, je svobodný, bezdětný, úvěr hodlá využít na neočekávané výdaje a je zaměstnancem s příjmem 27 635 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl i další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč. Výdaje žalovaného nebyly ověřeny, předchůdkyně žalobkyně vyšla z tvrzení žalovaného ohledně celkových nákladů 2 000 Kč měsíčně. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byla v hotovosti žalovanému předána částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 10 477 Kč, který se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši 5 101 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč, doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč, to vše do , datum, . Žalovaný na úvěr uhradil celkově částku 9 700 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dopisem ze dne , datum, . Žalovaná pohledávka se skládá z částky 6 249,23 Kč na zbývající jistině a dlužném poplatku ve výši 4 527,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 010,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 257,54 Kč, zákonných úroků a úroků z prodlení od , datum, do zaplacení z částky 6 249,23 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši 27 635 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč a souhrn pravidelných výdajů ve výši 2 000 Kč. Žádné doklady k prokázání výše jeho příjmů a výdajů žalobkyně nevyžadovala a neprověřila. Žalobkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva).13. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uhradila žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátil pouze částečně co do částky 9 700 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 300 Kč, což je část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč po odečtení uhrazené částky 9 700 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do částky 10 477 Kč včetně příslušenství, tedy úroku a zákonného úroku z prodlení, jak kapitalizovaného ke dni , datum, , tak i do budoucna.14. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobkyní požadovaného úroku z prodlení, k čemuž