10 C 239/2024-32 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2024 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 7. 12. 2021, na základě které žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 9 730 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladech na službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku 24 730 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 65týdenních splátkách po 381 Kč, přičemž poslední splátka připadla na den 7. 3. 2023. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uhradila částku 3 605 Kč. Po započtení této částky, zejména na příslušenství, žalobkyně tvrdila, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou částky 19 985 Kč, která je zůstatkem jistiny ve výši 12 610,28 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 7 374,72 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, toto bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti.4. Přípisem soudu ze dne 18. 7. 2024 byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Žalobkyně svým podáním ze dne 7. 8. 2024 soudu tvrdila, že úvěruschopnost prokázala, což vychází ze zákaznické karty, kdy žalovaná sama uvedla, že je nájemníkem, je vdaná, má jedno dítě, úvěr hodlá využít na neočekávané výdaje a je zaměstnancem s příjmem , částka, měsíčně. Žalovaná uvedla i další čisté příjmy domácnosti , částka, . Výdaje žalované nebyly ověřeny, předchůdkyně žalobkyně vyšla z tvrzení žalované ohledně celkových nákladů 1 000 Kč měsíčně, externí splátky 100 Kč měsíčně. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalované.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Dne 7. 12. 2021 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byla v hotovosti žalovanému předána částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 9 730 Kč, který se skládá ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši 4 550 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 730 Kč, to vše do 7. 3. 2023. Žalovaná na úvěr uhradila celkově částku 3 605 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dopisem ze dne 27. 10. 2023. Žalovaná pohledávka se skládá z částky 12 610,28 Kč na zbývající jistině a dlužném poplatku ve výši 7 374,72 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 485,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 594,95 Kč, zákonných úroků a úroků z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení z částky 12 610,28 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2024, žalovaná však ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením výše uvedené smlouvy pouze provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích. Žalovaná v žádosti uvedla měsíční příjem ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti ve výši , částka, a souhrn pravidelných výdajů ve výši 1 000 Kč (celkově mělo být uvedeno 1 100 Kč). Žádné doklady k prokázání výše jejích příjmů a výdajů žalobkyně nevyžadovala a neprověřila, resp. jako ověřené dokumenty byly označeny 2 výpisy z bankovního účtu za období září, říjen 2021. Nic z toho však doloženo soudu nebylo. Ani nebylo vysvětleno, co je míněno pojmem „další čisté příjmy domácnosti“. Je nereálné, aby žalované postačovala ke krytí veškerých měsíčních potřeb pouhá částka 1 000 Kč, když je nájemníkem, jak bylo uvedeno. Žalobkyně tak v daném případě neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je tak nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva).13. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovanou zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaná zůstala zcela nečinná. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby prokázala, že zaplatila řádně a včas. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uhradila žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátila pouze částečně co do částky 3 605 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že v daném případě posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Žalobkyni vznikl nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce 11 395 Kč, což je část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč po odečtení uhrazené částky 3 605 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do částky 8 590 Kč včetně příslušenství, tedy úroku a zákonného úroku z prodlení jak kapi