10 C 422/2023-47 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou spolu účastnici uzavřeli dne , datum, . Na základě této smlouvy žalovaný vyčerpal celkovou částku 60 476 Kč a zavázal se tuto splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce. Jelikož žalovaný neplnil tyto podmínky, byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, a žalovaný byl vyzván k úhradě celého splatného dluhu. Žalovaný uhradil částku 4 848 Kč a žalobkyně tvrdí, že s ostatním je v prodlení. Žalobkyně požadovala částku 60 023,88 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 57 991,88 Kč, neuhrazených poplatků za pojištění ve výši 432 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala i příslušenství, které je představováno kapitalizovaným úrokem ve výši 9 475,24 Kč (ve výši 26,28 % ročně za období od , datum, do , datum, , počítaným z částky 57 991,88 Kč. Dále požadovala žalobkyně i kapitalizovaný úrok z prodlení, kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby, tedy ode dne , datum, do , datum, v celkové výši 1 892,81 Kč. Dále žalobkyně požadovala i úroky z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení a úrok 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.4. Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doložení tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně při ověřování a posouzení úvěruschopnosti postupovala, spolu s tvrzeními a důkazy, z jakých konkrétních skutečností žalobkyně dospěla k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala svým přípisem ze dne , datum, , ve kterém uvedla, že provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, vyžádala si výpis z bankovního účtu za měsíce 10 a 11/2022 a z těchto výpisu zjistila i měsíční výdaje, avšak zároveň zjistila i kontokorentní úvěr v 11/2022 ve výši 10 000 Kč, který byl čerpán ve výši 6 960 Kč. Ale konečný záporný zůstatek nebyl vyhodnocen jako překážka toho, že by nemohl řádně splácet. Z vyjádření žalobkyně však plyne nedostatečný příjem žalovaného, tudíž nebylo správně vyhodnoceno a úvěruschopnost nebyla řádně ověřena.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaný vyčerpal úvěrový rámec v celkové výši 60 476 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku řádně a včas, jelikož toto neučinil, dostal se tak do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Žalovaná pohledávka ve výši 60 023,88 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 57 991,88 Kč, neuhrazených poplatků za pojištění ve výši 432 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 4 848 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.7. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, shora uvedená suma mu byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit peníze včetně smluvených nároků nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedostatečně osvědčila úvěruschopnost žalovaného, byla v této věci pouze částečně úspěšná. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši 60 476 Kč a že uhradil částku 4 848 Kč. Po odečtení této částky soud dospěl k částce 55 628 Kč, která byla žalobkyni zcela přiznána. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesprávně ověřila úvěruschopnost žalovaného, soud konstatuje, že nedošlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, která byla svou povahou smlouvou o úvěru. Soud tuto částku přiznal pouze co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení v této výši, což je výše poskytnutých peněžních prostředků, které žalovaný dosud neuhradil. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně ani žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavili, žalobkyně proto nemohla být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění příjmů, výdajů a celkové majetkové situace žalovaného pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby vyšel z naposledy zjištěných poměrů žalovaného, tj. poměrů zjištěných před uzavřením smlouvy s žalovaným ze dne , datum, . Za situace, kdy byl zjištěn příjem žalovaného ve výši 25 000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 5 000 Kč, má soud za to, že je žalovaný schopen poskytnuté a dosud nesplacené prostředky v celkové výši 55 628 Kč zaplatit žalobkyni ve splátkách po , právnická osoba, Kč měsíčně. Tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.8. Soud však žalobu zamítl co do uplatněného nároku na částku 4 395,88 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 475,24 Kč, spolu s úrokem 15 % ročně z částky 57 991,88 Kč od , datum, do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 892,81 Kč od , datum, do , datum, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 023,88 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně neosvědčila, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, aby bylo možné smlouvu o úvěru prohlásit za platnou a přiznat všechny z ní plynoucí nároky. Soud naopak musel konstatovat neplatnost smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Soud postupoval ve smyslu ust. § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a žalobkyni přiznal pouze částku, která byla bezdůvodným obohacením na straně žalovaného, jelikož prokazatelně částku obdržel, ale zcela nevrátil. Jelikož bylo postupováno dle nároku na vydání bezdůvodného obohacení, nelze nárok na úrok, ani úrok z prodlení přiznat, jelikož se žalovaný v prodlení ještě neocitl. V podrobnostech odkazuje soud na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne , datum, .9. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku.10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když částečně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti částečně neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 402 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 3 540 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Poměr úspěchu 92,7 % žalobkyně ku neúspěchu 7,3 % zakládá nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení co do 85,4 % z celkové částky. Celkové náklady řízení činí částku 16 341,20 Kč a z toho 85,4 % činí částku 13 955,40 Kč, kterou soud žalobkyni přiznal.11. , adresa, k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.