14 C 243/2024-28 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 44 203,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 375 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 933,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 24,36 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalovaným dne , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně náležitě přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Spolu s dlužnou jistinou se žalovaný zavázal uhradit také úrok za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru ve výši 24,36 % ročně. Žalovaný na tuto pohledávku neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho, tedy poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 29. 1. 2024 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný na svůj dluh ničeho více neuhradil ani k zaslané předžalobní výzvě žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 15. 10. 2024. Z nařízeného jednání soudu se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce omluvila, žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalovanému v den podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč (poslední splátka ve výši 2 255 Kč), celkem tedy částku ve výši 47 655 Kč představující poskytnuté finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 19 282 Kč, poplatek za zpracování ve výši 1 500 Kč, pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 164 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. (Zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a smluvních podmínek.) Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalovaného informace o jeho finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru, když žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil své příjmy, které doložil výplatními páskami a uzavřenou pracovní smlouvou na práci na plný úvazek. Čisté příjmy žalovaného byly zjištěny ve výši 11 593 Kč měsíčně, jako další čisté měsíční příjmy domácnosti byla uvedena částka 30 000 Kč, přičemž žalovaný uvedl, že má jediný zdroj příjmů. V případě měsíčních výdajů žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala v žádosti o úvěr s částkou odhadovaných měsíčních výdajů ve výši 2 000 Kč. Dále bylo sděleno, že žalovaný bydlí u rodičů. Žalovaný své závazky nesplnil řádně a včas. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradil ničeho (zjištěno z tabulky umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným z titulu uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 1. 2024 podaným k poštovní přepravě dne 20. 2. 2024 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 20. 2. 2024). Předžalobní upomínka ze dne 22. 5. 2024 byla žalovanému zaslána dne 22. 5. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy včetně poštovního podacího lístku).6. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru za shora uvedených podmínek finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti dne , datum, . Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když při tomto prověřování vycházela z informací poskytnutých žalovaným v zákaznické kartě při žádosti o spotřebitelský úvěr, které si částečně ověřila žalovaným předloženými listinami.7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru byla soudem shledána neplatnou ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování a nepřítomnost žalobkyně na nařízeném jednání soudu nemohlo být žalobkyni soudem uděleno poučení o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Žalobkyně k otázce úvěruschopnosti odkázala na žalovaným vyplněnou zákaznickou kartu. Ze zákaznické karty je přitom zřejmé, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ke své finanční situaci předložil výplatní pásky spolu s pracovní smlouvou, na jejímž základě měl žalovaný dosahovat čistého měsíčního příjmu ve výši 11 593 Kč, další příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 30 000 Kč měsíčně, jedná se však o příjmy, o nichž není zřejmé, zda byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoli ověřovány a z jakých zdrojů tyto tvrzené příjmy pocházejí. Právní předchůdkyně žalobkyně také nijak neověřovala výdaje sdělené žalovaným, když pracovala s výší „odhadovaných měsíčních výdajů“, které nejsou nijak doloženy ani odůvodněny. K výši těchto nákladů, které byly stanoveny na 2 000 Kč, soud konstatuje, že se jedná o výši nákladů, kterou nelze považovat za reálný výsledek, ověřovala-li by právní předchůdkyně žalobkyně skutečné náklady žalovaného, který sice sdělil, že žije u rodičů, nicméně např. vlastní osobní automobil, když jen s jeho provozem jsou spojeny nemalé náklady. Popsaný přezkum proto nemůže splnit zákonné podmínky odborného posouzení, které nemůže vycházet pouze z informací poskytnutých dlužníkem, odhadů či dokonce pouze ze statistických údajů, které nijak nezohledňují individuální situaci dlužníka a neum