27 C 404/2023-61 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 31 062,64 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, .2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované, neboť vycházel z informací uvedených v Kartě klienta, dále ze statistických údajů ohledně minimálních uvěřitelných výdajů domácnosti, dále z celkových pravidelných měsíčních výdajů celé domácnosti jakožto údaje deklarovaného klientem, provedl lustraci v databázi NRKI, CEE a ISIR.3. Žalovaná nárok žalobce neuznala, namítla, že sankce sjednané ve smlouvě jsou nezákonné a nemravné a taktéž namítla, že před uzavřením smlouvy nebyla žalobcem řádně posouzena schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce blíže nezkoumal výši příjmů a výdajů, které mu byly sděleny žalovanou, nezkoumal výdaje žalované na bydlení, na splátky dalších úvěrů ani to, zda žalovaná nemá nějaké zvýšené výdaje se zdravotním stavem. Žalobce si nevyžádal např. úplné výpisy z běžného účtu žalované, aby si ověřil, zda měsíční hospodaření žalované s penězi končí kladným zůstatkem. Žalobce poskytl žalované na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná uhradila z titulu téže smlouvy částku 41 652 Kč. S hledem na skutečnost, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, navrhla žalovaná nejen zamítnutí žaloby, ale taktéž navrhla, aby byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované částku 6 652 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 29,88% ročně a RPSN ve výši 34,33% ročně. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 40 665 Kč, a to ve sjednaných splátkách ve výši 1068 Kč měsíčně (zjištěno ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, ze dne , datum, ). Uzavření smlouvy a výše poskytnutých prostředků ostatně ani nebyla mezi účastníky sporná. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v kartě klienta, v rámci níž bylo žalovanou žalobci sděleno, že je rozvedená, bydlí u rodičů, nemá vyživovací povinnost k dětem, pobírá příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně a výdaje domácnosti žalované činí 10 000 Kč měsíčně (zjištěno z Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ). Dále bylo před uzavřením smlouvy žalobcem zjištěno, že žalovaná hradí několik dalších závazků v souvislosti s nimiž žalovaná hradí splátky ve výši 13 286 Kč měsíčně jiným společnostem, a taktéž bylo zjištěno, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy i další závazek ve vztahu k žalobci, na nějž byla povinna hradit splátku ve výši 1600 Kč měsíčně. Taktéž bylo zjištěno, že žalovaná měla před uzavřením předmětné smlouvy i nesplacenou částku po splatnosti (zjištěno z úvěrové zprávy č.l.35 spisu ). Žalobce dále disponoval výpisem z běžného účtu vedeného na jméno žalované za období od , datum, do , datum, s počátečním zůstatkem ve výši 2 675,94 Kč a konečným zůstatkem ve výši 3 599,65 Kč. Výdaje žalované podle výpisu z tohoto účtu v období od , datum, do , datum, několikanásobně převyšovaly částku 10 000 Kč, která byla žalovanou žalobci sdělena v rámci karty klienta (zjištěno z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, ). Žalovaná sjednané splátky úvěru řádně nehradila, žalobce proto úvěr zesplatnil (zjištěno z dopisu o zesplatnění adresovaného žalované ze dne , datum, ). Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ). Mezi účastníky bylo nesporným, že žalovaná z titulu předmětné smlouvy o úvěru zaplatila žalobci částku celkem ve výši 41 652 Kč.5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.8. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. Předně je nutné zohlednit, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, od níž žalobou uplatněný nárok odvíjí, v době, kdy již žalovaná splácela několik dalších závazků. Výše měsíčních splátek těchto dalších závazků činila téměř 15 000 Kč ( 13 286 Kč činily měsíční splátky u jiných společností a 1600 Kč činila měsíční splátka u žalobce ). Navíc žalovaná byla s úhradou některého (některých) závazků v prodlení, jak vyplývá z úvěrové zprávy, v rámci níž je vyčíslena i částka po splatnosti. Za této situace bylo na místě zabývat se velmi důkladně tím, zda je k těmto závazkům žalovaná schopna plnit závazek z titulu další smlouvy o úvěru. Dále je nutné upozornit na skutečnost, že pokud měla žalovaná sdělit žalobci, že pravidelné měsíční výdaje domácnosti žalované činí cca 10 000 Kč, nelze říci, že by toto žalobce řádně ověřil, neboť již jen z výpisu z účtu za období měsíce předcházejícího uzavření smlouvy, činí výdaje částku, která částku 10 000 Kč několika násobně převyšuje. Výdaje žalované za uvedené období dokonce převyšují i částku 25 000 Kč, která měla být zjištěna jakožto měsíční příjem žalované. Taktéž z uvedeného výpisu z účtu vyplývá, že zůstatek prostředků na tomto účtu sice vykazoval kladnou hodnotu, nicméně jednalo se pouze o částku cca 3000 Kč, nejednalo se tedy o zůstatek nijak vysoký. Podle názoru soudu tedy ze zjištění, kterými žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovanou disponoval, nebylo možné oprávněně dospět k závěru, že žalovaná je schopna kromě závazků, které v době uzavření smlouvy již měla, hradit řádně ještě další splátky.10. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce v daném případě neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci vydat, tj. zaplatit v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalované byly žalobcem z tit