30 C 403/2024-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku 19 270 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a to ohledně vozidla RZ: , SPZ, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nereagovala ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasila.3. Z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaná byla v předmětném období evidována jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru , Anonymizováno, , a to pod č.j. , Anonymizováno, , a to v období 21. 12. 2021 – 2. 3. 2022, 18. 6. 2022 – 1. 10. 2022, 2. 10. 2022 – 20. 12. 2022 a 8. 12. 2023 – 27. 12. 2023.4. Z výzev k úhradě bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku ve výši 4 680 Kč, 6 890 Kč, 5 200 Kč a 1 300 Kč.5. Z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předmětného dluhu.6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.7. Podle § 4 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovené.10. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla evidována jako vlastník, popř. provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedených obdobích sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť bylo toto vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalované tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což za 72 nepojištěných dní představuje částku 4 680 Kč, za 106 nepojištěných dní částku 6 890 Kč, za 80 nepojištěných dní částku 5 200 Kč a za 20 nepojištěných dní částku 1 300 Kč. Dále žalované vznikla povinnost uhradit 4x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by jí výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradila, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 19 270 Kč.11. Vzhledem k prodlení žalované se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých dlužných částek příspěvku až do zaplacení.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalované, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a DPH podle § 137 o.s.ř. ve výši 252 Kč.13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.