31 C 211/2024-13 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 116 825 Kč s příslušenstvím, představovanou částkou 49 675 Kč z titulu písemné smlouvy o zápůjčce ve výši 60 000 Kč ze dne 23. 6. 2023 a částkou 67 150 Kč z titulu písemné smlouvy o zápůjčce ve výši 80 000 Kč ze dne 20. 7. 2023.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť účastníci nereagovali na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Z první smlouvy o zápůjčce, uznání dluhu a dohody o jeho zaplacení (dále jen „první smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že dne 23. 6. 2023 uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, dle níž žalobce zapůjčil žalovanému částku 60 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit tento dluh žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 1 475 Kč vždy nejpozději do 10. dne příslušného měsíce počínaje měsícem červencem roku 2023. Ze dvou potvrzení o odchozí úhradě soud zjistil, že žalobce částku 60 000 Kč (ve dvou částkách po 50 000 Kč a 10 000 Kč) zaslal dne 23. 6. 2023 na bankovní účet uvedený v první smlouvě o zápůjčce.6. Z druhé smlouvy o zápůjčce, uznání dluhu a dohody o jeho zaplacení (dále jen „druhá smlouva o zápůjčce“) soud zjistil, že dne 20. 7. 2023 uzavřeli účastníci další smlouvu o zápůjčce, dle níž žalobce zapůjčil žalovanému částku 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal uhradit tento dluh žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 1 967 Kč vždy nejpozději do 10. dne příslušného měsíce počínaje měsícem srpnem roku 2023. Z potvrzení o odchozí úhradě soud zjistil, že žalobce částku 80 000 Kč zaslal dne 20. 7. 2023 na bankovní účet uvedený v druhé smlouvě o zápůjčce.7. Žalovaný ani jeden z výše uváděných závazků nesplnil řádně a včas, když se v obou případech dostal do prodlení s plněním splátek, a to vždy s úhradou tří po sobě následujících splátek. Žalobce v návaznosti na toto prodlení od obou smluv o zápůjčce odstoupil, a to přípisem označeným jako Odstoupení zapůjčitele od smluv o zápůjčkách ze dne 12. 2. 2024, čímž došlo k zesplatnění obou zápůjček. Žalobce žalovaného zároveň vyzval k vrácení obou zápůjček. Ke dni podání žaloby pak žalovaný žalobci neuhradil právě žalovanou částku 116 825 Kč.8. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný částku 116 825 Kč nezaplatil, pak přechází na žalovaného, neboť žalobce nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.9. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil dluh, který se zavázal uhradit na základě dvou smluv o zápůjčce, které neplnil.10. Právně byla věc v případě obou smluv posouzena podle § 2390 a násl. občanského zákoníku jako smlouva o zápůjčce, jejíž podmínky žalovaný řádně neplnil. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Věc byla dále v případě obou smluv posouzena podle § 2394 o.z., podle něhož bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaný se v obou případech dostal do prodlení s vrácením více než dvou splátek a žalobce tak měl právo od obou smluv odstoupit a požadovat vrácení celé zápůjčky, což také učinil. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nic netvrdil, soud vyšel krom předložených důkazů i ze samotných tvrzení žalobce, která tak má za prokázaná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 674 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 5 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu.12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.