36 C 52/2024-50 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 67 013,65 Kč s příslušenstvím představující nesplacený úvěr a částku 541,87 Kč s příslušenstvím představující nepovolený debet na účtu, který pro žalovanou žalobkyně vedla. Žalobkyně v žalobě uvedla, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 100 170 Kč částečně na účet a částečně ke konsolidaci stávajících dluhů žalované. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 13,90 % ročně v 60 pravidelných splátkách po částce 2 353 Kč počínaje , datum, . žalovaná však zaplatila poslední splátku dne , datum, , dopisem z , datum, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Na jistině úvěru tak žalovaná dluží 64 293,65 Kč, na poplatcích částku 2 720 kč. Na úvěr žalovaná uhradila celkem 65 296,09 Kč (27 splátek). Dále žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o bankovních službách, na základě které žalované zřídila a vedla bankovní účet č. 1230618260277/0100; součástí smlouvy byly i obchodní podmínky banky a ceník. Na účtu však vznikl nepovolený debet ve výši 541,87 Kč, banka žalovanou opakovaně vyzvala k jeho úhradě. Protože k tomu nedošlo, banka účet ke dni , datum, zrušila a dlužnou částku převedla na úvěrový účet; o tom žalovanou vyrozuměla. Žalovaná na svůj dluh vůči žalobkyni dále neuhradila nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že si vyžádala informace z bankovních a nebankovních registrů a databází, a vycházela z toho, že žalovaná neměla žádné jiné dluhy mimo žalobkyni. Dále si od žalované vyžádala informace o jejích příjmech, žalovaná pak čestně prohlásila, že jsou ze závislé činnosti a dosahují částky 55 000 Kč měsíčně, i o jejích výdajích, kdy žalovaná uvedla, že je vlastníkem domu/bytu, výdaje na bydlení činí 2 783 Kč, ostatní výdaje činí 1 000 Kč a připočetla k tomu rovněž částku životního minima. Prověřila tyto údaje skóringovým modelem a zhodnotila tak následně úvěruschopnost žalované.3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den , datum, , se ani bez omluvy nedostavila. K jednání se pak dostavil zástupce žalobkyně.4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně se žalovanou zavřela dne , datum, smlouvu o bankovních službách, na základě které zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, (smlouva o bankovních službách). Žalovaná se ke dni , datum, dostala na svém účtu do nepovoleného debetu, banka proto dopisem ze dne , datum, odstoupila od smlouvy (dopis z , datum, , výpis z účtu). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou vyrozuměla o tom, že její běžný účet byl zrušen a pohledávka z nepovoleného debetu ve výši 541,87 Kč byla převedena na zvláštní úvěrový účet (dopis z , datum, ). Následně žalovanou k úhradu dluhu opakovaně vyzývala (dopis z , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Žalobkyně se žalovanou spolu dále dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 100 170 Kč tak, že částka 61 170 Kč sloužila účelově ke konsolidaci dluhů žalované u žalobkyně plynoucích z povoleného debetu na běžném účtu žalované č. , č. účtu, a dále z kreditní karty s tím, že smlouva o osobní kreditní kartě zanikne a je zrušen limit pro povolený debet k běžnému účtu, tedy i zrušeno oprávnění přečerpat peněžní prostředky na tomto účtu (smlouva o úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 13,90% ročně a dále poplatkem za pojištění ve výši 100 Kč měsíčně a dále spolu s poplatky dle ceníku banky splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 2 353 Kč (smlouva o úvěru, ceník banky). Žalovaná úvěr čerpala úhradou na její stávající dluhy u žalobkyně dne , datum, a připsáním na svůj běžný účet ve výši 51 362,80 Kč dne , datum, (výpis z úvěrového účtu). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je vdaná, má středoškolské vzdělání, bydlí ve vlastním a její měsíční příjmy jsou 55 000 Kč; má 2 děti nad 10 let, za bydlení hradí měsíčně 2 500 Kč, ostatní výdaje včetně výživného má ve výši 1 000 Kč a na spoření hradí částku 5 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedla ve výši 8 500 Kč. lustrací v bankovních a nebankovních registrech a databázích žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá jiné dluhy, než dluh z úvěrové karty a povoleného debetního zůstatku na běžném účtu u žalobkyně (návrh na poskytnutí úvěru, výpisy z registrů). Žalovaná nejprve splátky úvěru hradila, uhradila celkem 65 296,09 kč v 27 splátkách. Neuhradila splátku splatnou v březnu 2023, k úhradě této a následující splátky byla žalobkyní opakovaně vyzvána (historický výpis z úvěrového účtu, upomínky). Žalobkyně poté úvěr ke dni , datum, zesplatnila (dopis z , datum, ). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhů vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva, podací arch).6. Žalobkyně pak uvedla, že žalovaná na úvěrovou smlouvu uhradila celkem 65 296,09 Kč. Na druhý dluh neuhradila ničeho. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila tak ani neprokazovala, že by na dluhy u žalobkyně uhradila více.7. Podle § 2662 a § 2664 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo účet vede, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet; s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě nakládat ujednaným způsobem.8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od , datum, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. V dané věci žalovaný nárok žalobkyně zahrnoval pohledávku z nepovoleného debetu na účtu, který pro žalovanou žalobkyně vedla, a dále pohledávku z úvěrové smlouvy, kterou spolu účastníci uzavřeli dne , datum, . Žalobu pak soud v rozsahu žalované částky z nepovoleného debetu na účtu soud shledal jako důvodnou, když nárok na její zaplacení, včetně úroků z prodlení, plyne z ust. §§ 2662 a 2664 o.z., a dále z § 1970 citovaného zákona ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně žalovaného nároku z úvěrové smlouvy se pak soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopnost