10 C 178/2025-40 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které žalovaná obdržela v hotovosti částku 20 000 Kč a která byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru, a to poplatek za uzavření smlouvy 9 800 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 770 Kč, poplatek za možnost hradit úvěr ve svém bydlišti v hotovosti ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 2 656 Kč nejpozději do , datum, . Žalovaná uhradila pouze 2 700 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni a toto bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně žádá úrok i zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalované byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaná nedostavila, svou přítomnost neomluvila, tudíž byla věc projednána v její nepřítomnosti.4. Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, soudu tvrdila, že úvěruschopnost prokázala, a to na základě tvrzení žalované. Žalobkyně uvedla, že žalovaná tvrdila průměrný měsíční příjem 25 146 Kč, který však zahrnoval příjem žadatelky 10 000 Kč z dohody o pracovní činnosti (která byla doložena), ale také částku 10 192 Kč jako sirotčí důchod pro dceru , jméno FO, a také příspěvek na bydlení ve výši 4 954 Kč. Toto bylo doloženo výpisem z účtu vedeného u , právnická osoba, . pro období od února 2023 do dubna 2023, potvrzení o výši příjmu od spol. , právnická osoba, . Ohledně výdajů tvrdila žalobkyně, že žalovaná uvedla své měsíční výdaje ve výši 14 500 Kč měsíčně. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalované.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru, a to poplatek za uzavření smlouvy 9 800 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 2 770 Kč, poplatek za možnost hradit úvěr ve svém bydlišti v hotovosti ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku 37 184 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 2 656 Kč nejpozději do , datum, . Žalovaná uhradila 2 700 Kč, což plyne z tzv. transakční historie. Žalobkyně požaduje uhradit na jistině částku 18 632,31 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 881,06 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 056 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 571,78 Kč, úhradu za poskytnutí možnosti platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 3 342,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 9 577,10 Kč, úrok od , datum, do , datum, ve výši 945,92 Kč, zákonný úrok z prodlení od prodlení do , datum, ve výši 1 865,63 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 18 632,31 Kč od , datum, do zaplacení a úrok od , datum, do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni a toto bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne , datum, , žalovaná však ničeho neuhradila.7. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).8. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 86 a 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti.9. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 vyplývá, že ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z.10. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.11. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům,