14 C 333/2025-77 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 61 206,80 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne , datum, . Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši 66 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 66,78 % ročně splácet v celkem 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 968 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce dle splátkového kalendáře počínaje měsícem květnem 2022. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku a žalobkyně před jejím uzavřením řádně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze částku v celkové výši 123 907 Kč do jeho zesplatnění, po zesplatnění dále žalovaný neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru dle čl. , Anonymizováno, smlouvy o úvěru. Podle čl. , Anonymizováno, smlouvy o úvěru se ke dni zesplatnění dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, tuto novou jistinu ve výši 49 799,49 Kč byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. V důsledku prodlení žalovaného s plněním vzniklo žalobkyni právo také na zaplacení smluvních pokut dle čl. , Anonymizováno, smlouvy v celkové výši 998 Kč, dále na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s plněním dle čl. , Anonymizováno, smlouvy v celkové výši 400 Kč (200 Kč za každou ze splátek, u níž byl žalovaný v prodlení o délce 15 dnů). Dle čl. , Anonymizováno, smlouvy žalobkyni vzniklo právo také na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, neboť žalovaný novou dlužnou jistinu v den zesplatnění neuhradil, a to ode dne 20.2.2025 do zaplacení. Dle čl. , Anonymizováno, smlouvy běží sjednané úroky od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po jeho zesplatnění, žalobkyně proto podanou žalobou uplatňuje také nárok na úrok ve výši 66,78 % ročně jdoucí z částky 42 904,69 Kč ode dne 20.2.2025 do dne 15.3.2025, ode dne 16.3.2025 do zaplacení pak ve výši 12,75 % ročně z částky 42 904,69 Kč v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil ani se bez omluvy nedostavil k nařízenému jednání soudu.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve spojení s jejím dodatkem č. , hodnota, , včetně přílohy č. , hodnota, , akceptace návrhu na uzavření smlouvy vyplývá z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , jehož nedílnou součástí byl splátkový kalendář. Předsmluvním formulářem a informací pro klienta má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému před uzavřením smlouvy poskytla nezbytné informace o sjednávaném úvěru. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku ve výši 190 464 Kč formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 3 968 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce. (Zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru č. , hodnota, , informace o podpisu na dálku, splátkového kalendáře a kopie občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně žalovanému vyplatila na základě uzavřené smlouvy dne , datum, na bankovní účet č. , Anonymizováno, uvedený v této smlouvě částku 66 000 Kč (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru). Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl celkový čistý měsíční příjem ve výši 28 561 Kč, který žalobkyně ověřila výpisem z účtu žalovaného č. , č. účtu, , kde byla zjištěna příchozí platby od společnosti , Anonymizováno, ve výši 25 166 Kč (dne 8.2.2022), ve výši 23 541 Kč (dne 7.3.2022), ve výši 36 977 Kč (dne 7.1.2022) a ve výši 28 509 Kč (dne 8.12.2021). (Zjištěno z hodnocení klienta a detailu příchozích plateb na účtu č. , č. účtu, ). Žalovaný dále uvedl, že pravidelně hradí náklady na bydlení ve výši 2 603 Kč měsíčně, jiné výdaje žalovaný neuvedl, ohledně bydlení žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů. Žalobkyně kalkulovala také se životním minimem ve výši 3 860 Kč a dospěla k závěru, že celkové měsíční výdaje žalovaného činí 6 463 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v rejstříku SOLUS, kde byl žalovaný bez záznamu, a v nebankovním registru klientských informací NRKI, ze kterého soud zjistil, že žalovaný byl hodnocen skóre 240 a zařazen do kategorie I., tedy hodnocen jako klient s vyšším rizikem, u něhož je výrazněji limitována výše vyplacené částky, popřípadě je úvěr zamítán. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, když na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 123 907 Kč představující 31 splátek (zjištěno z karty klienta), větší část splátek byla hrazena z účtu 3. osoby a platební morálka žalovaného byla nepravidelná. Žalobkyně proto dluh žalovaného po předchozích výzvách a upozornění na možné zesplatnění úvěru ze dne 16.1.2023, 15.1.2025 a 17.2.2025 okamžitě zesplatnila dopisem ze dne 18.2.2025 (zjištěno z oznámení ze dne 18.2.2025 a výzev ze dne 16.1.2023, 15.1.2025 a 17.2.2025). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 20.8.2025, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne (zjištěno z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu).5. Na základě shora uvedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému za shora uvedených podmínek úvěr ve výši 66 000 Kč, a to na bankovní účet vedený na jméno žalovaného č. , č. účtu, uvedený v uzavřené smlouvě o úvěru. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení, když na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 123 907 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když z provedeného dokazování není zcela zřejmé, zda při tomto prověřování vycházela převážně jen z informací poskytnutých žalovaným a jak byly tyto informace ověřovány ve vztahu k tvrzeným výdajům žalovaného. Žalobkyně dále vycházela z lustrace v rejstříku SOLUS a NRKI, z provedeného dokazování však není zřejmé, jak žalobkyně zohlednila při schvalování úvěru zjištění o vyšší rizikovosti klienta, když neprovedla žádné ověření žalovaným sdělených výdajů, které žalovaný uvedl pouze ve vztahu k bydlení, žádné další náklady neuvedl.6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Právně byla věc posouzena podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť uzavřená smlouva o úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru, která byla soudem shledána neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. S ohledem na zjištěný skutkový stav na základě provedeného dokazování bylo při jednání soudu dne 2.12.2025 žalobkyni soudem uděleno poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř o nutnosti doplnit žalobní tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s náležitou odbornou péčí. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) nelze za řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat objektivně nedoložené osobní prohlášení dlužníka, a to ani v případě, že dlužník není evidován v dat