27 C 319/2025-44 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 108 574 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, .2. Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, když vyšel z informací sdělených žalovanou, dále ze statistického modelu a dále provedl lustraci žalované v databázi SOLUS a NRKI.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 108 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 21,578308%, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2498 Kč ( zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou, která žalobci sdělila, že je zaměstnána, její mzda činí 30 000 Kč měsíčně, dále má vedlejší příjem ve výši 4500 Kč měsíčně, výdaje žalované činí 2000 Kč měsíčně, dále žalovaná žalobci sdělila, že má jednu vyživovací povinnost a bydlí ve vlastní nemovitosti (zjištěno z Potvrzení o ověření bonity klienta a matričního listu klienta ). Žalobcem bylo před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou zjištěno, že žalovaná má další závazky, které hradí splátkami ve výši 8873 Kč měsíčně ( zjištěno z Potvrzení o ověření bonity klienta). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto jej žalobce dopisem ze dne , datum, zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné částky (zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalované). Žalovaná svůj dluh vůči žalobci neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.8. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr. Podle názoru soudu k posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ze strany žalobce nedošlo, neboť žalobce vyšel při zjišťování pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalované pouze z informací sdělených žalovanou a ze statistického modelu, aniž by řádně ověřil konkrétní výši pravidelných měsíčních příjmů a výdajů žalované. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen. Je nutné zohlednit, že žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 108000 Kč, a žalovaná z titulu této smlouvy podle tvrzení žalobce uhradila celkem částku 29093 Kč. Žalovaná tato tvrzení žalobce nevyvrátila, zůstala ve věci zcela nečinná. Z výše uvedených důvodů soud vyhověl podané žalobě co do zaplacení částky 78 907 Kč představující zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly ze strany žalované nezaplaceny ( tj. 108 000 Kč – 29093 Kč). Co do zbylé žalobcem požadované jistiny byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.10. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavila. Žalobce se sice dostavil, nicméně uvedl, že mu není ničeho známo o současné majetkové situaci žalované. Žalovaná pro svou nepřítomnost při ústním jednání soudu nemohla být soudem poučena ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu s ohledem na shora uvedené nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení splatnosti vyšel ze skutečnosti, že žalobce je nebankovním subjektem, který poskytuje úvěry buďto spotřebitelům s nízkými příjmy nebo těm, kteří se ocitli pro své velké dluhové zatížení v tíživé finanční situaci, dále soud zohlednil, že žalovaná v době uzavření shora uvedené smlouvy s žalobcem již hradila jiné závazky a taktéž soud přihlédl k tomu, že v mezidobí od roku 2022, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, dosud, se obecně podstatně zvýšily měsíční výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (bydlení, strava ), proto má soud za to, že je na místě uložit žalované zaplatit zbylou část poskytnutých prostředků ve splátkách po 2000 Kč měsíčně, takovou dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.11. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou