25 C 348/2025-62 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou (ve znění pozdějších podání) proti žalované domáhal zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 17. 10. 2018 uzavřela se žalobcem dohodu o vypořádání vzájemných majetkových poměrů a o úpravě společného bydlení, přičemž v odst. 3.1. této dohody se žalovaná v rámci vypořádání společného jmění manželů mimo jiné zavázala uhradit žalobci částku v celkové výši 200 000 Kč, a to nejpozději do 30. 10. 2022. Přes výzvy žalobce žalovaná dosud žalobci ničeho z této částky neuhradila.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když namítala neplatnost dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení uzavřené mezi účastníky řízení s odůvodněním, že tato dohoda byla ze strany žalované podepsána pod nátlakem ze strany žalobce, její obsah je v rozporu s dobrými mravy, když zároveň žalobce při podpisu smlouvy uváděl, že nikdy po žalované vypořádací podíl chtít nebude. Nadto dle žalované uplatňuje žalobce nárok na zaplacení vypořádacího podílu z této dohody těsně před promlčením uvedeného nároku. Nátlak ze strany žalobce spatřuje žalovaná v prohlášní žalobce vůči žalované, že pokud dohodu nepodepíše, se žalovanou se nerozvede a bude rozvodové řízení neúměrně prodlužovat. Žalovaná měla v důsledku obav ze žalobce a stresu provázejícího společné soužití zájem na rozvodu manželství, které bylo spojeno s hádkami, urážkami a ponižováním ze strany žalobce. Rozpor obsahu předmětné dohody s dobrými mravy pak žalovaná shledává v tom, že žalobce obdržel v rámci vypořádání daleko hodnotnější položky majetku ze společného jmění než žalovaná, přesto by mu žalovaná měla vyplatit vypořádací podíl ve výši 200 000 Kč. Dle žalované je dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení nespravedlivá, když z textu dohody lze dovodit, že žalobce žalované nedá po patnáctiletém manželství nic, i když společně zrekonstruovali rodinný dům na adrese , Jméno žalobce B, , který nadále náleží do podílového spoluvlastnictví žalobce a jeho matky, přičemž za trvání manželství účastníků proběhla celková rekonstrukce uvedeného domu v celkové výši 800 000 Kč vynaložených ze společných prostředků manželů, když dalších 700 000 Kč bylo připraveno ze společného úvěru na další rekonstrukci tohoto domu. Požadovaná částka vypořádacího podílu 200 000 Kč je dle žalované neopodstatněná, vyčíslená pouze žalobcem, blíže nepodložená. Žalovaná v průběhu řízení dodala, že tato částka původně nebyla v předmětné dohodě o vypořádání napsána, její začlenění do textu dohody si žalobce „před podpisem vynutil a doplnil“, aby žalovanou „potrestal nebo jí znepříjemnil finanční situaci a život s novým partnerem“. Podle žalované pak v dohodě není ani zmínka o případném vymáhání úroku z prodlení, ani vymáhání této částky právní cestou, natož žalobou u soudu. Žalovaná sporuje tvrzení žalobce, že tuto opakovaně vyzýval k zaplacení žalované částky, neboť jedinou písemnou výzvu k zaplacení zaslal žalobce žalované až 6. 4. 2025 dopisem na adresu žalované, tj. pár měsíců před uplynutím tříleté promlčecí doby.3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce a žalovaná jsou bývalí manželé. Z rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 22. 11. 2018, č.j. 2 C 114/2018–17, který nabyl právní moci dne 28. 11. 2018, vzal soud za prokázané, že manželství žalované, tehdy , jméno FO, , rozené , jméno FO, , uzavřené se žalobcem dne , datum, v kostele , jméno FO, , bylo tímto rozsudkem rozvedeno. Z odůvodnění citovaného rozsudku se podává, že manželé (žalobce a žalovaná) se společným návrhem domáhali rozvodu manželství, přičemž svůj návrh shodně odůvodňovali tím, že jejich manželství trvá déle než rok, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé a dále tím, že uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení po rozvodu. Taktéž poměry společných nezletilých dětí pro dobu po rozvodu byly upraveny dohodou účastníků schválenou pravomocným rozhodnutím soudu. Úprava poměrů tehdy nezletilých dětí účastníků (synů , adresa, ) pro dobu po rozvodu manželství účastníků byla v řízení o rozvod manželství prokázána dohodou schválenou rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 21. 9. 2018, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 5. 10. 2018. Ohledně dohody ze dne 17. 10. 2018 bylo konstatováno, že z této plyne, že manželé (žalobce a žalovaná) si vypořádali vzájemné majetkové vztahy a práva společného bydlení pro dobu po rozvodu s tím, že dohoda obsahuje úředně ověřené podpisy obou účastníků. V průběhu jednání (konaného v rámci řízení o rozvod manželství) vyšlo najevo, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení.5. Z Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení ze dne 17. 10. 2018 vzal soud za prokázané, že tato dohoda byla uzavřena výše uvedeného dne mezi tehdejšími manželi , Anonymizováno, (žalovanou a žalobcem), kteří úvodem této dohody souhlasně prohlásili, že uzavřeli své první manželství dne , datum, v římskokatolické farnosti v kostele , jméno FO, . Předmětnou dohodu o vypořádání pro dobu po rozvodu manželství uzavřeli účastníci této dohody za účelem úpravy svých majetkových poměrů v souvislosti s podáním společného návrhu na rozvod manželství. V článku 2., odst. 2.1 této dohody si účastníci dohody vymezili, které z věcí, jež patřily do jejich společného jmění manželů, se okamžikem právní moci rozhodnutí o rozvodu jejich manželství stanou výlučným vlastnictvím manželky - žalované (osobní automobil, peníze na označeném bankovním účtu u peněžního ústavu, družstevní bytová jednotka v , adresa, s poznámkou, že tato je ve výlučném vlastnictví manželky, darovaná v květnu 2018 od rodičů s vypořádáním investic ze společného jmění manželů - účastníků dohody do této bytové jednotky v částce 100 000 Kč), když současně se manželka (žalovaná) zavázala výlučně hradit označený závazek u peněžního ústavu v částce 300 000 Kč. V článku 3., odst. 3.1 citované dohody se účastníci této dohody dohodli na tom, že z věcí, které patřily do jejich společného jmění manželů, se okamžikem právní moci rozhodnutí o rozvodu jejich manželství stanou výlučným vlastnictvím manžela (žalobce) následující v dohodě blíže označené věci (dva osobní automobily, celkově zrekonstruovaný dům na adrese , Jméno žalobce B, s poznámkou, že tento je ve výlučném podílovém spoluvlastnictví manžela, získán dědictvím, přičemž se vypořádávají investice ze společného jmění manželů do domu v hodnotě 800 000 Kč, veškerý nábytek a věci v uvedeném domě, lesní pozemky, peníze na bankovních účtech a závazek v částce 700 000 Kč – úvěr od stavební spořitelny na rekonstrukci domu). Závěrem citovaného článku a odstavce předmětné dohody je zakotveno ujednání účastníků této dohody, dle něhož se v rámci vypořádání společného jmění manželů zavazuje manželka (žalovaná) vyplatit manželovi (žalobci) částku ve výši 200 000 Kč, a to ve lhůtě nejpozději do 30. 10. 2022. V čl. 4, odst. 4.1 účastníci této dohody výslovně prohlásili, že nemají vůči sobě vyživovací povinnost a že takový nárok nebudou uplatňovat ani po zániku manželství rozvodem. Dle čl. 5 (Vedlejší ujednání), odst. 5.2 této dohody pak účastníci souhlasně prohlásili, že vypořádáním zaniklého jmění v souladu s touto dohodou dojde k úplnému vyrovnání veškerých jejich majetkových poměrů a že nemají žádná další vzájemná a společná práva a povinnosti než ty, které jsou výslovně uvedeny v této dohodě. V čl. 6. předmětné dohody pak účastníci této dohody shodně uvedli, že již bydlí odděleně a nemají společné bydlení, přičemž poslední společné bydliště na adrese , Jméno žalobce B, bude užívat výlučně pan , Jméno žalobce A, (žalobce). V čl. 7, odst. 7.2 citované dohody si její účastníci sjednali, že tato dohoda může být změněna písemnými dodatky podepsanými všemi smluvními stranami. Dle čl. 7, odst. 7.5 tato dohoda nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu posledním z účastníků, s výjimkou ujednání čl. 2, 3, 4 této dohody, která nabývají účinnosti ke dni zániku společného jmění, tedy okamžikem právní moci rozsudku, kterým se manželství účastníků rozvádí. Citovaná dohoda o vypořádání obsahuje v čl. 7, odst. 7.6 dodatek, dle kterého po přečtení a seznámení se s obsahem této dohody níže podepsání prohlašují, že tato dohoda byla sepsána dle jejich pravé, svobodné a vážné vůle, nikoliv v tísni, pod nátlakem nebo v omylu. Na důkaz tohoto prohlášení připojují účastníci pod text této dohody své vlastnoruční podpisy.6. Předmětná Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o úpravě společného bydlení je opatřena vlastnoručním podpisem žalované i žalobce a ověřovací doložkou České pošty, s.p., ze které vyplývá, že jak žalovaná, tak žalobce tuto dohodu vlastnoručně podepsali dne 17. 10. 2018 na pobočce této pošty v , Anonymizováno, . I z nesporných tvrzení obou stran vzal soud za prokázané, že oběma účastníky tohoto řízení byla uvedeným způsobem předmětná d