27 C 39/2026-49 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 149 210,41 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, . Žalobce uvedl, že posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, kdy žalobce vycházel z informací sdělených žalovanou a taktéž nahlédl do databází a registrů.2. Původně žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaná čerpala na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky ve výši 73 300 Kč, podáním ze dne , datum, žalobce změnil původní skutková tvrzení tak, že žalovaná čerpala na základě shora uvedené smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 163 200 Kč.3. Při ústním jednání soudu dne , datum, byla soudem v souladu s § 95 o.s.ř. připuštěna změna žaloby spočívající ve změně skutkových tvrzení o výši čerpaných prostředků tak jak je popsáno shora.4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.5. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela s žalobcem dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky úvěrového rámce sjednaného ve výši 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání, a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 34,33 % ročně, a to ve splátkách po 760 Kč měsíčně ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou, když žalovaná uvedla, že pobírá mzdu ve výši 42 500 Kč, jako další příjem, který žalovaná blíže neidentifikovala, uvedla žalovaná částku 5000 Kč, dále žalovaná uvedla, že má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, je rozvedená, bydlí v bytě, kde hradí nájemné ve výši 6500 Kč měsíčně a dále hradí splátky úvěrů ve výši 4000 Kč měsíčně ( zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, a zprávy o posouzení úvěruschopnosti ). Příjem žalované byl žalobcem ověřen výpisem z účtu žalované za měsíc červen 2019, podle něhož tento činil částku 46 205 Kč ( zjištěno z výpisu z účtu žalované za měsíc červen 2019). Žalovaná čerpala na základě shora uvedené smlouvy prostředky v celkové výši 163 200 Kč a zaplatila 145 070 Kč ( zjištěno z Doložení financování č. , hodnota, a dokladu o čerpání viz č.l.44a spisu ). Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby(zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).6. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovanou jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru, soud se proto zabýval ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Předně je nutné zohlednit, že žalobce uzavíral smlouvu o úvěru s žalovanou v době, kdy žalovaná již měla další závazky, na které měla splácet měsíčně částku 4000 Kč. Bylo tedy na místě o to důkladněji zkoumat, zda je žalovaná schopna spolu s již existujícími závazky hradit ještě závazek další. Z provedeného dokazování vyplynulo, že příjem žalované byl posouzen pouze na základě výpisu z účtu žalované za jeden měsíc, což je podle názoru soudu nedostatečné, neboť na základě příjmu za jediný měsíc nelze dospět k závěru, že jde o výši příjmu, která je pravidelná. Z provedeného dokazování pak nelze učinit závěr ani o tom, že byly dostatečným způsobem ověřeny pravidelné měsíční výdaje žalované. Z tvrzení žalobce je evidentní, že se ověřováním konkrétní výše žalovanou uváděných měsíčních výdajů nezabýval, nebyla ověřena výše žalovanou uváděných výdajů spojených s bydlením, nebyly k dispozici výpisy z účtu žalované za delší časové období, z nichž by bylo možné dospět k závěru, že finanční situace žalované umožňovala úvěr splácet. Žalobcem provedené posouzení úvěruschopnosti žalované tedy nelze považovat za posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na uzavřenou smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci zaplatit v rozsahu, v jakém jej dosud nezaplatila. Žalované byly žalobcem poskytnuty z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 163 200 Kč. Žalovaná z titulu této smlouvy uhradila 145 070 Kč. Žalovaná tvrzení žalobce o výši poskytnutých a nezaplacených prostředků nevyvrátila. Soud proto podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 18 130 Kč jakožto žalované poskytnutých prostředků, které zůstaly ze strany žalované nezaplaceny. Co do zbylé žalobcem požadované částky ( tj. pro sjednané poplatky, jiné příslušenství či smluvní pokuty) byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť se jedná o sankce a poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.9. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Prokázání současných majetkových poměrů pro účely stanovení doby splatnosti je důkazním břemenem žalované. Žalovaná se k ústnímu jednání soudu nedostavila, písemně se ve věci nevyjádřila a nesdělila jaké jsou její současné majetkové poměry. Soud tedy nedisponoval žádnými informacemi o tom, jaká je současná majetková situace žalované. Soud proto vyšel ze skutečnosti, že ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala ke splátkám ve výši 760 Kč měsíčně, kdy evidentně měla za to, že je schopna splátku v takové výši hradit, a taktéž s přihlédnutím k výši jistiny, kterou je žalovaná povinna žalobci vrátit, soud uložil žalované povinnost zaplatit poskytnuté prostředky žalobci ve splátkách po 800 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci poskyt