30 C 94/2026-20 – Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 95 795,54 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, za dne 14. 3. 2025 s limitem do 48 000 Kč s možností postupného čerpání.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tento se ani nedostavil k soudnímu jednání, ke kterému byl řádně předvolán, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se do jednací síně dostavil až 11 minut po jeho zahájení, kdy bylo již řízení skončeno, když uvedl, že čekal v jiné chodbě soudu u jiné jednací síně, kde byl stín a nebylo tam takové horko.3. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. je účastník povinen označit důkazy k prokázání svých tvrzení.4. Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení (podle § 79 odst. 1 os.ř. už žaloba musí obsahovat označení důkazů a podle § 101 odst. 1 o.s.ř jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost.). Následek neunesení břemene důkazního spočívá v nepříznivém rozhodnutí. Zjištěný skutkový stav věci je výsledkem důkazní aktivity účastníků. V daném případě nebyl žalobkyní prokázán žádný skutkový stav. Soud tedy musel uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke skutečnostem uvedeným v žalobě, když úkolem soudu ve sporném řízení není hledat a vyhodnocovat, zda přílohy připojené k žalobě jsou důkazními návrhy, případně jaké listiny jsou předloženy k jakým skutečnostem. Právní zástupce žalobkyně si za zpracování žaloby účtuje plnou odměnu podle advokátního tarifu, nepovažuje ji tedy za formulářovou a vzhledem k obrovskému množství obdobných žalob si je jistě vědom povinnosti označit důkazy v příslušném odstavci formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kde je k tomu textem přímo vyzvána, ale nečiní tak. Soud nemůže nahrazovat břemeno důkazní žalující strany tím, že by si sám vyhledával potřebné důkazy ve svazku listin bez komentáře připojených k žalobě, a následně si dovozoval, ke kterým skutečnostem jsou předloženy, a co má která jejich část obsahu prokazovat. Oprávnění soudu provést účastníky nenavržené důkazy se uplatní ve věcech, kde je na skutkový základ aplikován předpis kogentní povahy a rozhodnutí soudu musí odpovídat hmotnému právu, nebo v nesporném řízení, což není tento případ. Iniciativním postupem soudu v uvedeném směru by byla narušena rovnost stran, když každá má svou povinnost tvrzení a svou důkazní povinnost a rozložení těchto břemen je dáno hypotézou hmotněprávní normy. V žalobě je tvrzeno, že částky zaplacené žalovaným byly započítávány. Žalobkyně k výzvě soudu ani neuvedla, zda a jakou částku žalovaný na svůj dluh uhradil, nelze tak ani rozhodovat o vrácení nesplacené části jistiny, pokud by byla smlouva shledána neplatnou a bylo zde bezdůvodné obohacení na straně žalované, jak už sama žalobkyně v žalobě předjímá, když si je vědoma neunesení svého břemene tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Z těchto důvodů musela být žaloba v plném rozsahu zamítnuta pro neunesení břemene důkazního.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovanému žádném náklady nevznikly.