36 C 396/2025-29 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 62 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 4. 11. 2004 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu číslo , č. účtu, . Nedílnou součástí smlouvy byly i Obecné podmínky , právnická osoba, . Žalovaný úvěr čerpal dne 4. 11. 2004 ve výši 60 000 Kč, a to bezhotovostně na účet. Žalovaný se pak zavázal a vrátit bance poskytnuté peněžní prostředky a uhradit jí úroky sjednané ve smlouvě v 71anuitních měsíčních splátkách po částce 1 277 Kč se splatností k 20. dni v měsíci. Úrok byl sjednán v sazbě 14,90 % ročně po celou dobu trvání smluvního vztahu. Žalovaný na jistinu úvěru neuhradil ničeho. Ke dni 2. 5. 2007 mu byl vyčíslen dlužný na úrok z úvěru na částku 22 300,33 Kč, a k uvedenému dni mu byly vyčísleny dlužné poplatky ve výši 2 400 Kč, které tvoří 6x poplatek ve výši 400 Kč za zaslání upomínek za neprovedené splátky úvěru dle sazebníku poplatků banky. Protože úvěr žalovaný neplatil, banka přistoupila v souladu se svými podmínkami ke zesplatnění úvěru ke dni 11. 10. 2005 a vyzvala jej k okamžitému zaplacení celé úvěrové pohledávky dopisem ze dne 5. 10. 2005. Pohledávka byla původně uplatněna v rozhodčím řízení a byl vydán rozhodčí nález sp. zn. , adresa, . 10. 2007. Podle rozhodčího nálezu bylo vedeno exekuční řízení u Exekutorského úřadu Praha-východ. Následně byla exekuce se souhlasem oprávněného zastavena dne 26. 8. 2025, neboť rozhodčí nález byl neplatný. V exekučním řízení pak nebylo na žalovaném vymoženo ničeho. Původní věřitel, , právnická osoba, . mezitím postoupila svou pohledávku na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2011. Žalobkyně žalovaného znovu vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18. 8. 2025.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak písemně nevyjádřil.3. K jednání soudu, které bylo nařízeno na den 30. 1. 2026, se žalovaný bez omluvy nedostavil, z jednání se pak omluvil zástupce žalobkyně. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které k žalobě připojila žalobkyně.4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalovaný uzavřel s , právnická osoba, a ze dne 4. 11. 2004 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které mu byl bankou poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který žalovaný čerpal bezhotovostním převodem na svůj účet (smlouva o úvěru, historický výpis z úvěrového účtu, doklad o vyplacení úvěru). Součástí úvěrové smlouvy byly Obecné podmínky , právnická osoba, . a Sazebník poplatků banky. Žalovaný se úvěr zavázat hradit v 71anuitních měsíčních splátkách po částce 1 277 Kč a platit úrok v úrokové sazbě 14,90 % ročně (smlouva o úvěru). Žalovaný dluh nesplácel, banka proto přistoupila k zesplatnění dluhu a vyzvala žalovaného dopisem ze dne 5. 10. 2005 k úhradě celého dluhu ke dni 11. 10. 2005 (dopis z 5. 10. 2005). K návrhu podanému právní předchůdkyní žalobkyně byl vydán rozhodčí nález rozhodcem , tituly před jménem, , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, dne 29. 10. 2007, který je označen doložkou právní moci 4. 12. 2007, jimž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 98 525,14 Kč s příslušenstvím (rozhodčí nález). Na základě rozhodčího nálezu byla nařízena k návrhu právní předchůdkyně žalobkyně exekuce usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 2. 2008, č. j. 21 Nc 6381/2008-6, jejímž provedením byl pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha-východ (usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích sp.zn. 21 Nc 6381/2008 o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora) Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.12.2011 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2.1.2012 (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky). Usnesením ze dne 29. 8. 2025 bylo exekuční řízení soudním exekutorem zastaveno po udělení souhlasu oprávněné, kterou byla žalobkyně; z odůvodnění usnesení soudního exekutora je patrné, že exekuční titul nelze považovat za materiálně a formálně vykonatelný, ne proto, že by tyto vlastnosti v průběhu řízení pozbyl, ale proto, že těmito vlastnostmi nikdy nedisponoval, neboť byl vydán orgánem, který k tomu neměl příslušnou pravomoc (usnesení o zastavení exekuce č.j. , spisová značka, ze dne 29.8.2025).6. Soud na základě provedených důkazů, které jsou ve vzájemném souladu, měl za prokázané, že žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . úvěrovou smlouvu se shora popsaným obsahem, úvěr čerpal, avšak řádně nesplácel a nadále na jistině dluží částku 60 000 Kč. Banka proto prohlásila úvěr za splatný a následně pohledávku postoupila žalobkyni.7. V projednávané věci se tak jedná o nárok vzniklý před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dle jeho ustanovení § 3028 odst. 3 se právní poměry účastníků řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013.8. Právně pak byla věc posouzena podle § 497 obchodního zákoníku, kdy smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazku z této smlouvy.10. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, soud přihlédl rovněž k ustanovením § 55 a 56 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, aniž dospěl k závěru, že by některé ustanovení spotřebitelské smlouvy bylo nepřiměřené nebo se odchylovalo od zákona v neprospěch spotřebitele. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak plyne z § 517 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013.11. Z uvedených důvodů pak soud shledal nárok žalobkyně oprávněným a v plném rozsahu mu vyhověl, když překážkou vydání tohoto rozhodnutí nebyl v téže věci původně vydaný rozhodčí nález, který zjevně nevydal orgán, který k tomu měl pravomoc (vz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 4460/2014).12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobce, který měl ve věci plný úspěch, přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 496 Kč, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem spočívající ve třech úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění se skutkovým právním rozborem dle § 7 vyhlášky č. 177/1996, Sb., advokátní tarif, po částce 3 620 Kč/úkon, tří režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částce 450 Kč/úkon a dále náhradu za 21% DPH, jehož je advokát žalobkyně plátcem.