11 C 369/2020-18 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je provozovatelkou prostředků hromadné dopravy, přičemž žalovaná se dne [datum] při jízdě tramvají linky [číslo] v [obec] na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem a v důsledku toho jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. <i>Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.</i> Současně podle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách platí, že žalobkyně má v případě přepravy osob, které se neprokážou platným jízdním dokladem, právo na zaplacení jízdného dle tarifu a přirážky k jízdnému až do výše 1 500 Kč dle přepravních podmínek. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně je částka jízdného stanovena na 18 Kč, přirážka k jízdnému pak na 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a neprokazovala zaplacení jízdného či jiné skutečnosti vylučující uplatněné nároky, shledal je soud po právu a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 600 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony (předžalobní výzva, žaloba) dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 354/2015 Sb.